Síran cínatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Síran cínatý
Obecné
Systematický název Síran cínatý
Sumární vzorec Sn(SO4)2
Vzhled Mírně nažloutlá krystalická látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 214,773 g/mol
Teplota tání 378 °C
Teplota varu Rozklad na SO2 a SnO2
Hustota 4,15 g/cm3
Rozpustnost ve vodě 31 g/100 ml (20°C)
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-věty R36/37
S-věty S26 S39
NFPA 704
Teplota vznícení Není vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Síran cínatý je bílo-žlutá hygroskopická, anorganická látka se vzorcem Sn(SO4)2. Svou hygroskopičností připomíná hydroxid sodný, absorbuje vzdušnou vlhkost a vzniká roztok. Látka má poměrně nízkou toxicitu, LD50 krysy při orálním podání je asi 2 200 mg/kg.

Výroba [editovat]

Tato látka se obvykle vyrábí reakcí cínu, popřípadě oxidu cínatého (který se vyskytuje v nerostu cínovec) s kyselinou sírovou:
Sn + H2SO4 → SnSO4 + H2
SnO + H2SO4 → SnSO4 + H2O
Vzniklý roztok síranu cínatého je filtrován za účelem odstranit veškerý síran olovnatý a olovo, který mohl vzniknout z nečistého zdroje cínu, kontaminovaného olovem. Síran olovnatý je téměř nerozpustný ve vodě, avšak v kyselé vodě se rozpouští poměrně dobře a tak se usazuje s klesajícím pH. Síran olovnatý se dá rovněž odstranit přidáním cínu, pak proběhne reakce:
PbSO4 + Sn → SnSO4 + Pb

Využití [editovat]

Tato látka se dá používat na galvanické pokovování předmětů. Mimo jiné se používá i jako přísada do olověných akumulátorů.
Rozpustnosti síranu olovnatého se využívá při zjišťování přítomnosti olova v cínu:
Nejprve se vzorek slitiny rozpustí v kyselině chlorovodíkové a následně se přidá malé množství kyseliny sírové, a následně proběhnou reakce:
SnCl2 (aq) + H2SO4 (aq) → SnSO4 (aq) + 2HCl (aq)
PbCl2 (aq) + H2SO4 (aq) → PbSO4 (s) + 2HCl (aq)
Vznikne-li bílá sraženina, vzorek obsahuje olovo (některé látky, jako je vápník, baryum a stroncium by v případě přítomnosti v tomto testu vytvářely také bílé sraženiny).