Síran cínatý
| Síran cínatý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Síran cínatý |
| Sumární vzorec | Sn(SO4)2 |
| Vzhled | Mírně nažloutlá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 214,773 g/mol |
| Teplota tání | 378 °C |
| Teplota varu | Rozklad na SO2 a SnO2 |
| Hustota | 4,15 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 31 g/100 ml (20°C) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R36/37 |
| S-věty | S26 S39 |
| NFPA 704 | |
| Teplota vznícení | Není vznětlivý |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Síran cínatý je bílo-žlutá hygroskopická, anorganická látka se vzorcem Sn(SO4)2. Svou hygroskopičností připomíná hydroxid sodný, absorbuje vzdušnou vlhkost a vzniká roztok. Látka má poměrně nízkou toxicitu, LD50 krysy při orálním podání je asi 2 200 mg/kg.
Výroba [editovat]
Tato látka se obvykle vyrábí reakcí cínu, popřípadě oxidu cínatého (který se vyskytuje v nerostu cínovec) s kyselinou sírovou:
Sn + H2SO4 → SnSO4 + H2
SnO + H2SO4 → SnSO4 + H2O
Vzniklý roztok síranu cínatého je filtrován za účelem odstranit veškerý síran olovnatý a olovo, který mohl vzniknout z nečistého zdroje cínu, kontaminovaného olovem. Síran olovnatý je téměř nerozpustný ve vodě, avšak v kyselé vodě se rozpouští poměrně dobře a tak se usazuje s klesajícím pH. Síran olovnatý se dá rovněž odstranit přidáním cínu, pak proběhne reakce:
PbSO4 + Sn → SnSO4 + Pb
Využití [editovat]
Tato látka se dá používat na galvanické pokovování předmětů. Mimo jiné se používá i jako přísada do olověných akumulátorů.
Rozpustnosti síranu olovnatého se využívá při zjišťování přítomnosti olova v cínu:
Nejprve se vzorek slitiny rozpustí v kyselině chlorovodíkové a následně se přidá malé množství kyseliny sírové, a následně proběhnou reakce:
SnCl2 (aq) + H2SO4 (aq) → SnSO4 (aq) + 2HCl (aq)
PbCl2 (aq) + H2SO4 (aq) → PbSO4 (s) + 2HCl (aq)
Vznikne-li bílá sraženina, vzorek obsahuje olovo (některé látky, jako je vápník, baryum a stroncium by v případě přítomnosti v tomto testu vytvářely také bílé sraženiny).