Síran železitý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Síran železitý | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | Síran železitý |
| Ostatní názvy | hnědá skalice (zřídka) |
| Latinský název | Ferrum sulfuricum oxydatum Ferri sulfas |
| Anglický název | Iron(III) sulfate |
| Německý název | Eisen(III)-sulfat |
| Funkční vzorec | Fe2(SO4)3 |
| Sumární vzorec | Fe2O12S3 |
| Vzhled | bílá až hnědá krystalická látka |
| Identifikace | |
| SMILES | [Fe+3].[Fe+3].[O-]S(=O)(=O)[O-].[O-]S([O-])(=O)=O.[O-]S([O-])(=O)=O |
| InChI | 1S/2Fe.3H2O4S/c;;3*1-5(2,3)4/h;;3*(H2,1,2,3,4)/q2*+3;;;/p-6 |
| Číslo RTECS | NO8505000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 399,885 g/mol 562,023 g/mol (nonahydrát) |
| Teplota rozkladu | 480 °C |
| Teplota dehydratace | 175 °C (-7 H2O, nonahydrát) |
| Hustota | 3,097 g/cm³ (18 °C) 2,05-2,1 (nonahydrát) |
| Index lomu | nD= 1,814 nD= 1,552 (nonahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | hydrolyzuje |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
methanol ethanol (málo) aceton (ne) |
| Měrná magnetická susceptibilita | 0,67·10-6 cm3g-1 (17 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | kosočtverečná kosočtverečná (nonahydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | a : b : c = 0,957 : 1 : 1,357 |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -2 584 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 283 JK-1mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -2 253 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,680 JK-1g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R22, R36/37 |
| S-věty | S26 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Síran železitý Fe2(SO4)3 je krystalická látka hnědé barvy. Z vodných roztoků nejčastěji krystalizuje jako nonahydrát (Fe2(SO4)3 ∙ 9H2O), opatrným zahříváním přechází na bezvodou sůl. Při teplotě 480 °C se rozkládá na oxid železitý a oxid sírový:
- Fe2(SO4)3 → Fe2O3 + 3 SO3
Snadno tvoří kamence, např. fialový NH4Fe(SO4)2 ∙ 12H2O (kamenec železito-amonný). Roztok síranu železitého je mírně kyselý. Je to dáno tím, že se jedná o sůl silné kyseliny a slabé zásady.
Příprava [editovat]
Síran železitý se připravuje reakcí horkého roztoku síranu železnatého s kyselinou sírovou a oxidačním činidlem, např. peroxidem vodíku:
- 2 FeSO4 + H2SO4 + H2O2 → Fe2(SO4)3 + 2 H2O
Použití [editovat]
Síran železitý se používá při úpravě pitné a čištění odpadní vody, a to jako koagulant (srážedlo) v maximálních dávkách 4–10 mg Fe na dm3.
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.