Sächsische Schweiz (okres)
| Znak | Mapa |
|---|---|
 |
 |
| Základní data | |
| Doba existence: | 1994 - 2008 |
| Spolková země: | Sasko |
| Správní sídlo: | Pirna |
| Vládní obvod: | Drážďany |
| Plocha: | 887,89 km² |
| Obyvatelé: | 137.200 (31. prosince 2007) |
| Hustota zalidnění: | 155 obyv./km² |
| Registrační značka: | PIR |
| Členění okresu: | 25 obcí |
| Adresa okresní správy: | Zehistaer Straße 9 DE-01796 Pirna |
| Web: | www.lra-saechsische-schweiz.de |
| Zemský rada: | Michael Geisler (CDU) |
| Mapa | |
 |
|
Zemský okres Sächsische Schweiz (česky Zemský okres Saské Švýcarsko) byl v letech 1994-2008 zemský okres v Sasku.
Obsah |
Zeměpis[editovat]
Zemský okres Sächsische Schweiz (česky: Saské Švýcarsko) se nacházel jihovýchodně od zemského hlavního města Drážďan. Sousedními oblastmi byly český Ústecký kraj na východě a jihu, zemský okres Weißeritzkreis na západě, Drážďany na severozápadě a na severu zemské okresy Kamenz a Budyšín. Jádrem okresu bylo Saské Švýcarsko, na severovýchodě do něj zasahovaly výběžky Lužické hornatiny a na západě část Krušných hor. Středem okresu protékalo Labe. Nejnižším místem okresu byl břeh Labe na hranicích s Drážďany se 109 metry nad mořem, nejvyšším pak Oelsner Höhe s 644 metry nad mořem poblíž Oelsen na jihozápadě okresu v Osterzgebirge.
Hospodářství[editovat]
Dříve bylo v Labském údolí v okolí měst Heidenau a Pirna mnoho průmyslových podniků, např. závody vyrábějící celulózu a pneumatiky. Tyto závody již neexistují, plochy byly sanovány a přeměněny pro potřeby menších provozů. Poblíž Königsteinu těžil podnik SDAG Wismut uran. Těžba byla rovněž zastavena a na dotčených plochách proběhla rekultivace.
Důležitou složkou hospodářství byl i turistický ruch, v němž hrálo roli i několik lázeňských měst. V Sebnici se vyráběly umělé květiny a modelové železnice.
Politika[editovat]
Kvůli nadprůměrným volebním úspěchům (až 26 %) extrémně pravicové strany NPD v saských obecních a zemských volbách se regionu dostávalo negativní publicity.[1] V okrese bylo v roce 1997 založeno skinheadské sdružení „Skinheads Sächsische Schweiz“ (SSS). Jeho členská základna byla v roce 2000 odhadována na přibližně 100 příslušníků. Kvůli svému násilnému charakteru bylo v dubnu 2001 zakázáno zemským ministrem vnitra. Neonacisté zůstali v oblasti i poté velmi aktivní. Jen v letech 2002 až 2004 se odehrálo 930 případů násilí motivovaného pravicovým extremismem, zaměřeného především proti levicové mládeži a cizincům. Úřady byly na tento problém upozorněny v 600 případech.
Doprava[editovat]
Okresem procházela důležitá mezinárodní dopravní cesta celoevropského významu, (Panevropský dopravní koridor č. IV), spojující Skandinávii, Berlín, Drážďany, Prahu, Vídeň/Bratislavu, Jaderské moře/Egejské moře/Černé moře.
Silniční doprava[editovat]
Mezi Dohnou a německou-českou hranicí u Börnersdorf-Breitenau se Dálnice A17 (Německo) dotýkala západního okraje okresu. Dokončena byla v prosinci 2006. Na severu se hranic okresu dotýkala Bundesstraße 6, podél Labe probíhala Bundesstraße 172. Dalšími důležitými silnicemi byly Bundesstraße 172a a Staatsstraße 177.
Hraniční přechody do Česka se nacházely v Bahratalu do Petrovic, ve Schmilka u Bad Schandau do Hřenska a v Sebnici do Dolní Poustevny. Nadto existoval větší počet turistických cest, které překračovaly státní hranic a z Německa do Česka se dallo dostat i pomocí přívozu z Schöny do Hřenska.
Železniční doprava[editovat]
Podél Labe probíhala mezinárodně významná železniční trať Děčín - Bad Schandau, která je částí trati z Drážďan do Prahy a na ni navazující regionální trait Sebnitztalbahn a Müglitztalbahn. Obě tyto trati se vyznačují oblouky, stoupáními, tunely a viadukty. Další regionální tratí byla trať Kamenz–Pirna. Nádraží v Bad Schandau bylo jakožto hraniční nádraží zastávkou mezinárodních vlaků.
Letecká doprava[editovat]
Nejbližším mezinárodním letištěm bylo letiště Drážďany. Areál bezmotorového létání se nalézal v Pirna-Pratzschwitz.
Historie[editovat]
Okres vznikl reformou okresního zřízení 1. srpna 1994 z okresů Sebnitz a Pirna a svým územním rozsahem se podobal úřednímu hejtmanství Pirna (do roku 1952). V letě 2002 bylo těžce zasaženo mnoho měst a obcí povodněmi, nejdříve přítoky Labe, potom vzedmutým Labem.
V souvislosti s krajskou reformou v roce 2008 byl zemský okres Sächsische Schweiz spojen se sousedním západním okresem Weißeritzkreis a vznikl tak zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory. Okresním městem se stala Pirna.
Znak[editovat]
Popis: Na zeleném poli bílá (heraldicky stříbrná) zleva nahoře doprava dolů (heraldicky seshora vpravo doleva dolů) ubíhající vlnovka.
- Bílá vlnovka: symbol pro dominantu okresu, Labe, která oblast v jejím vzniku, dějinách i hospodářském a kulturním rozvoji poznamenal víc než cokoliv jiného. Labe bylo hlavní zeměpisným usměrňovatelem lidových a kulturních pohybů, stejně jako odrazovým můstkem pro osidlování oblasti a dopravu. Labe též bylo zdrojem práce pro mnoho místních řemesel. Na druhou stranu pak Labe představuje symbol pro nejrůznější spojení s vnějším světem.
- Zelená plocha: jí má být vyjádřen význam lesů pro rozvoj oblasti. Dále pak rekreační charakter oblasti stejně jako skutečnost, že přibližně 62 % okresu je chráněno kvůli své krajinné hodnotě.
- Zelená plocha na obou stranách vlnovky: odkaz na okresy Pirna a Sebnitz, jejichž spojením byl vytvořen nový okres. Barevná kombinace bílá/zelená je odkazem na saské zemské barvy.[2]
Města a obce[editovat]
(Počty obyvatel z 31. prosince 2006)
|
|
- Správní společenství Bad Gottleuba-Berggießhübel s členskými obcemi Bad Gottleuba-Berggießhübel, Bahretal a Liebstadt
- Správní společenství Bad Schandau s členskými obcemi Bad Schandau, Porschdorf, Rathmannsdorf a Reinhardtsdorf-Schöna
- Správní společenství Dohna-Müglitztal s členskými obcí Dohna a Müglitztal
- Správní společenství Königstein/Sächs. Schweiz s členskými obcemi Gohrisch, Königstein (Saské Švýcarsko), Rathen, Rosenthal-Bielatal a Struppen
- Správní společenství Lohmen/Stadt Wehlen s členskými obcemi Lohmen a Stadt Wehlen
- Správní společenství Pirna s členskými obcemi Dohma a Pirna
- Správní společenství Sebnitz s členskými obcemi Kirnitzschtal a Sebnitz
Turismus[editovat]
K pamětihodnostem patřilo především Národní park Saské Švýcarsko s horami, hrady a mnoha rekreačními možnostmi.
Dalšími výletními cíle byly barokní zahrada a barokní zámek Großsedlitz, hrad Stolpen, dinopark v Sebnici, zámek Kuckuckstein v Liebstadtu, zámek Weesenstein a další.
Literatura[editovat]
- Stadtmuseum Pirna (Hrsg.): Jahrhundertrückblicke. Beiträge zur Geschichte des Landkreise Sächsische Schweiz 1901 - 2000. Pirna 2001
- Horst Torke: Landkreis Sächsische Schweiz. Meißen 1996
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Sächsische Schweiz na německé Wikipedii.
- ↑ Wahlergebnis Kreistagswahl 2004 - Direktstimmen; Wahlergebnis Landtagswahl 2004 Direktstimmen im WK 50
- ↑ Satzung über das Wappen des Landkreises Sächsische Schweiz § 1
