Sächsische Schweiz (okres)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak Mapa
Znak zemského okresu Sächsische Schweiz Poloha zemského okresu Sächsische Schweiz v Německu
Základní data
Doba existence: 1994 - 2008
Spolková země: Sasko
Správní sídlo: Pirna
Vládní obvod: Drážďany
Plocha: 887,89 km²
Obyvatelé: 137.200 (31. prosince 2007)
Hustota zalidnění: 155 obyv./km²
Registrační značka: PIR
Členění okresu: 25 obcí
Adresa okresní správy: Zehistaer Straße 9
DE-01796 Pirna
Web: www.lra-saechsische-schweiz.de
Zemský rada: Michael Geisler (CDU)
Mapa
Poloha zemského okresu Sächsische Schweiz v Sasku

Zemský okres Sächsische Schweiz (česky Zemský okres Saské Švýcarsko) byl v letech 1994-2008 zemský okres v Sasku.

Zeměpis[editovat | editovat zdroj]

Zemský okres Sächsische Schweiz (česky: Saské Švýcarsko) se nacházel jihovýchodně od zemského hlavního města Drážďan. Sousedními oblastmi byly český Ústecký kraj na východě a jihu, zemský okres Weißeritzkreis na západě, Drážďany na severozápadě a na severu zemské okresy Kamenz a Budyšín. Jádrem okresu bylo Saské Švýcarsko, na severovýchodě do něj zasahovaly výběžky Lužické hornatiny a na západě část Krušných hor. Středem okresu protékalo Labe. Nejnižším místem okresu byl břeh Labe na hranicích s Drážďany se 109 metry nad mořem, nejvyšším pak Oelsner Höhe s 644 metry nad mořem poblíž Oelsen na jihozápadě okresu v Osterzgebirge.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Dříve bylo v Labském údolí v okolí měst Heidenau a Pirna mnoho průmyslových podniků, např. závody vyrábějící celulózu a pneumatiky. Tyto závody již neexistují, plochy byly sanovány a přeměněny pro potřeby menších provozů. Poblíž Königsteinu těžil podnik SDAG Wismut uran. Těžba byla rovněž zastavena a na dotčených plochách proběhla rekultivace.

Důležitou složkou hospodářství byl i turistický ruch, v němž hrálo roli i několik lázeňských měst. V Sebnici se vyráběly umělé květiny a modelové železnice.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Kvůli nadprůměrným volebním úspěchům (až 26 %) extrémně pravicové strany NPD v saských obecních a zemských volbách se regionu dostávalo negativní publicity.[1] V okrese bylo v roce 1997 založeno skinheadské sdružení „Skinheads Sächsische Schweiz“ (SSS). Jeho členská základna byla v roce 2000 odhadována na přibližně 100 příslušníků. Kvůli svému násilnému charakteru bylo v dubnu 2001 zakázáno zemským ministrem vnitra. Neonacisté zůstali v oblasti i poté velmi aktivní. Jen v letech 2002 až 2004 se odehrálo 930 případů násilí motivovaného pravicovým extremismem, zaměřeného především proti levicové mládeži a cizincům. Úřady byly na tento problém upozorněny v 600 případech.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem procházela důležitá mezinárodní dopravní cesta celoevropského významu, (Panevropský dopravní koridor č. IV), spojující Skandinávii, Berlín, Drážďany, Prahu, Vídeň/Bratislavu, Jaderské moře/Egejské moře/Černé moře.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi Dohnou a německou-českou hranicí u Börnersdorf-Breitenau se Dálnice A17 (Německo) dotýkala západního okraje okresu. Dokončena byla v prosinci 2006. Na severu se hranic okresu dotýkala Bundesstraße 6, podél Labe probíhala Bundesstraße 172. Dalšími důležitými silnicemi byly Bundesstraße 172a a Staatsstraße 177.

Hraniční přechody do Česka se nacházely v Bahratalu do Petrovic, ve Schmilka u Bad Schandau do Hřenska a v Sebnici do Dolní Poustevny. Nadto existoval větší počet turistických cest, které překračovaly státní hranic a z Německa do Česka se dallo dostat i pomocí přívozu z Schöny do Hřenska.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Podél Labe probíhala mezinárodně významná železniční trať Děčín - Dresden-Neustadt, která je částí trati z Berlína do Prahy a na ni navazující regionální trati Sebnitztalbahn a Müglitztalbahn. Obě tyto trati se vyznačují oblouky, stoupáními, tunely a viadukty. Další regionální tratí byla trať Kamenz–Pirna. Nádraží v Bad Schandau bylo jakožto hraniční nádraží zastávkou mezinárodních vlaků.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejbližším mezinárodním letištěm bylo letiště Drážďany. Areál bezmotorového létání se nalézal v Pirna-Pratzschwitz.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okres vznikl reformou okresního zřízení 1. srpna 1994 z okresů Sebnitz a Pirna a svým územním rozsahem se podobal úřednímu hejtmanství Pirna (do roku 1952). V letě 2002 bylo těžce zasaženo mnoho měst a obcí povodněmi, nejdříve přítoky Labe, potom vzedmutým Labem.

V souvislosti s krajskou reformou v roce 2008 byl zemský okres Sächsische Schweiz spojen se sousedním západním okresem Weißeritzkreis a vznikl tak zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory. Okresním městem se stala Pirna.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Wappen, Landkreis Sächsische Schweiz

Popis: Na zeleném poli bílá (heraldicky stříbrná) zleva nahoře doprava dolů (heraldicky seshora vpravo doleva dolů) ubíhající vlnovka.

  • Bílá vlnovka: symbol pro dominantu okresu, Labe, která oblast v jejím vzniku, dějinách i hospodářském a kulturním rozvoji poznamenal víc než cokoliv jiného. Labe bylo hlavní zeměpisným usměrňovatelem lidových a kulturních pohybů, stejně jako odrazovým můstkem pro osidlování oblasti a dopravu. Labe též bylo zdrojem práce pro mnoho místních řemesel. Na druhou stranu pak Labe představuje symbol pro nejrůznější spojení s vnějším světem.
  • Zelená plocha: jí má být vyjádřen význam lesů pro rozvoj oblasti. Dále pak rekreační charakter oblasti stejně jako skutečnost, že přibližně 62 % okresu je chráněno kvůli své krajinné hodnotě.
  • Zelená plocha na obou stranách vlnovky: odkaz na okresy Pirna a Sebnitz, jejichž spojením byl vytvořen nový okres. Barevná kombinace bílá/zelená je odkazem na saské zemské barvy.[2]

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

(Počty obyvatel z 31. prosince 2006)

města

  1. Bad Gottleuba-Berggießhübel (5.990)
  2. Bad Schandau (2.999)
  3. Dohna (6.119)
  4. Heidenau (16.695)
  5. Hohnstein (3.671)
  6. Königstein (Sächsische Schweiz) (2.822)
  7. Liebstadt (1.371)
  8. Neustadt in Sachsen (14.679)
  9. Pirna, velké krajské město (39.751)
  10. Sebnitz, velké krajské město (8.920)
  11. Stadt Wehlen (1.724)
  12. Stolpen (6.021)

obce

  1. Bahretal (2.376)
  2. Dohma (2.103)
  3. Dürrröhrsdorf-Dittersbach (4.609)
  4. Gohrisch (2.210)
  5. Kirnitzschtal (2.158) [Sídlo: Lichtenhain]
  6. Lohmen (3.274)
  7. Müglitztal (2.205) [Sídlo: Weesenstein]
  8. Porschdorf (1.286)
  9. Rathen, lázně (410)
  10. Rathmannsdorf (1.087)
  11. Reinhardtsdorf-Schöna (1.603)
  12. Rosenthal-Bielatal (1.714)
  13. Struppen (2.689)

Správní společenství

Turismus[editovat | editovat zdroj]

K pamětihodnostem patřilo především Národní park Saské Švýcarsko s horami, hrady a mnoha rekreačními možnostmi.

Dalšími výletními cíle byly barokní zahrada a barokní zámek Großsedlitz, hrad Stolpen, dinopark v Sebnici, zámek Kuckuckstein v Liebstadtu, zámek Weesenstein a další.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stadtmuseum Pirna (Hrsg.): Jahrhundertrückblicke. Beiträge zur Geschichte des Landkreise Sächsische Schweiz 1901 - 2000. Pirna 2001
  • Horst Torke: Landkreis Sächsische Schweiz. Meißen 1996

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Sächsische Schweiz na německé Wikipedii.

  1. Wahlergebnis Kreistagswahl 2004 - Direktstimmen; Wahlergebnis Landtagswahl 2004 Direktstimmen im WK 50
  2. Satzung über das Wappen des Landkreises Sächsische Schweiz § 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]