Sádek (Velké Heraltice)
| Sádek | |
|---|---|
_7260.jpg) Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Velké Heraltice |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′10″ s. š., 17°44′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 254 (2021)[1] |
| Katastrální území | Sádek u Opavy (11,17 km²) |
| Nadmořská výška | 362 m n. m. |
| PSČ | 747 75 |
| Počet domů | 92 (2011)[2] |
  Sádek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 145866 |
| Kód k. ú. | 745863 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sádek (německy Zattig)[3] je částí obce Velké Heraltice nacházející se v okrese Opava, v Moravskoslezském kraji, zhruba 14 km západně od Opavy. Druhým nejbližším městem je 19 km vzdálený Krnov. Součástí Sádku je i osada Sádecký dvůr. Sádek má katastrální výměru 11,17 km² (1117 ha), 92 domů a v roce 2011 zde žilo 281 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Sádku pochází z roku 1250, kdy patřil velehradskému klášteru.[4] Po velehradských cisterciácích se majiteli vsi stali Bírkové z Násilé a po nich Bruntálští z Vrbna, za nichž se Sádek stal součástí panství Heraltice. Do roku 1848 vykonával správu obce v zastoupení vrchnosti rychtář. Po zrušení patrimoniálního zřízení byla zavedena obecní samospráva, prvním starostou se stal sedlák Jan Gebauer.
Vesnice byla zcela obydlena Němci, v roce 1864 měla 64 domů a 462 obyvatel. Německá škola byla v Sádku již v roce 1775. Součástí obce byl také Sádecký dvůr, který se rozkládal nedaleko vesnice. Tento velký panský dvůr se v roce 1927 stal tzv. zbytkovým statkem a v té době tu přišli první čeští osadníci Ladislav Verner, Ferdinand Orlík a František Mazur. To znamenalo začátek české menšiny v Sádku. Vznikla také česká menšinová škola, která od roku 1929 měla vlastní budovu zakoupenou a opravenou Maticí opavskou. Byla v ní i mateřská škola. Prvním učitelem byl Bedřich Jařabáč.
20. století[editovat | editovat zdroj]
Po vzniku samostatné Československé republiky vykonávalo správu obce obecní zastupitelstvo, v kterém měla česká menšina jednoho zástupce. Nejsilnější stranou v meziválečném období byla v Sádku Sudetoněmecká strana, která se výrazně zasadila o rozbití Československa. Po Mnichovské zradě a příchodu německé armády v říjnu 1938 muselo české obyvatelstvo obec opustit a jeho majetek byl zabaven.
Ves byla osvobozena sovětskou armádou 6. května 1945. V roce 1946 byl ustaven místní národní výbor, jehož předsedou se stal Josef Stupeň. Po poválečných peripetiích byli v roce 1946 sudetští Němci odsunuti, na jejich místa přicházejí noví osídlenci. V roce 1952 zakládají jednotné zemědělské družstvo. Do roku 1974 družstvo hospodaří samostatně, potom je sloučeno s JZD ve Velkých Heralticích a v roce 1976 se dále slučují s JZD Brumovice. Statek v sádecké dvoře byl v 1948 zestátněn a byl zařazen do Čs. státních statků. V roce 1977 byla farma statku přiřazena ke sloučeným družstvům. Sádek se stal v roce 1976 místní částí obce Velké Heraltice.
V době narůstajícího ohrožení Československa začala v roce 1935 výstavba stálého opevnění podél tehdejších hranic s Německem. Z linie těžkého opevnění byl do konce září 1938 jako poslední ve Slezsku vybetonován pěchotní srub OP-S 38 severně od Sádku. Srub byl třízvonový, ale již nebyl osazen děly. Od roku 1936 byly vytvářeny speciální jednotky zvané strážní prapory. Třetí rota strážního praporu XIII byla přemístěna z Litultovic do Březové a v dubnu 1938 se část roty nastěhovala do Sádku. Vojáci se ubytovali v hasičské zbrojnici, jejich velitelem byl četař Jan Kubiš. Po demobilizaci se dostal do Velké Británie, kde prošel výcvikem a v roce 1941 byl vysazen do protektorátu jako člen skupiny Antropoid. S Josefem Gabčíkem provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jana Kubiše připomíná v Sádku pamětní deska umístěna v roce 2010 na hasičské zbrojnici, kde v pohnuté době roku 1938 pobýval.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1860 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 495 | 525 | 543 | 506 | 523 | 497 | 472 | 290 | 354 | 338 | 317 | 309 | 322 | 281 |
Poloha a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Sádek se rozkládá v kopci nad údolím okolo potoka Herlička, v oblasti Nízkého Jeseníku. Obec dostala jméno podle skupiny rybníků a vodních ploch, které se v jejím okolí nacházejí a z nichž se do dneška zachovaly pouze tři. Z jihozápadu ohraničuje Sádek les, skrze který vede stezka do nedalekého Kamence. Pomyslnou obrannou linii tvoří rozsáhlá síť železobetonových bunkrů a pevností, vybudovaných ve 30. letech 20. století. Nejvýraznější památkovou té doby je pěchotní srub U Pomníku na severu, při cestě na Velké Heraltice.[6] V blízkém okolí se nacházejí i tři další velké sruby a plánovaná dělostřelecká tvrz Šibenice, kde byla v letech 2018-2019 postavena rozhledna.
Šibenice nezískala svůj název náhodou. Minimálně v roce 1755 působil v obci kat, který figuroval v případu Marianny Saligerin z nedalekých Svobodných Heřmanic. Ta byla po své smrti obviněna z vampyrismu a čarodějnictví. Zpráva o vlně čarodějnických procesů a hromadných exhmunací, které následovaly, se tenkrát dostala až k císařovně Marii Terezii, která v důsledku toho vydala dekrety zakazující pronásledování domnělých čarodějnic.[7]
Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší pamětihodností vesnice. Byl postaven v roce 1865 a stojí na místě staršího dřevěného kostela z roku 1461. V blízkosti vesnice stály hned tři větrné mlýny, z nichž se zachoval pouze jediný, v roce 1878 převezený do Choltic.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Pěchotní sruby a řopíky
- Dělostřelecká tvrz Šibenice
- Kaplička sv. Františka z Assisi
- Památník obětem 2. světové války
- Památník padlých občanů
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V obci je aktivních několik místních zájmových spolků – jmenovitě myslivci, chovatelé a dobrovolní hasiči. Všechny tři skupiny každoročně spolupořádají tradiční krmášové slavnosti, jejichž součástí bývá mše, benátská noc, fotbalové utkání a hasičská soutěž.
Mezi další akce, které se v Sádku pravidelně pořádají, patří masopust, chovatelský ples, střelecké dny, metalový festival Sádekfest a cyklistický závod Tour de Sádek.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Dům čp. 65 -
Hrobka na hřbitově -
Domky ve středu vesnice -
Památník obětem druhé světové války -
Severní část vesnice
.jpg)
_7240.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 784.
- ↑ Hosák, s. 784
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Opava [online]. 2015-12-21 [cit. 2019-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivn� mapa �s.opevn�n� 1935-1938. mapa.opevneni.cz [online]. [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Monika. Soumrak pověrčivosti: poslední velký případ vampyrismu na moravsko-slezském pomezí [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2013 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FAJKUS, Bohuslav. Sádek 1250-2010, z historie obce. Velké Heraltice-Sádek: Sdružení dobrovolníků v Sádku, 2010.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sádek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Sádek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kostel v Sádku Archivováno 1. 1. 2015 na Wayback Machine.
