Rákosník zpěvný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRákosník zpěvný
alternativní popis obrázku chybí
Rákosník zpěvný
Zpěv rákosníka zpěvného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďrákosníkovití (Acrocephalidae)
Rodrákosník (Acrocephalus)
Binomické jméno
Acrocephalus palustris
(Bechstein, 1798)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) je malým monotypickým[2] druhem pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • délka těla: 12–13 cm
  • rozpětí křídel: 17–21 cm
  • hmotnost: 11–14 g.

Svrchní strana těla je šedohnědá, spodinu má žlutavě bílou. Hrdlo je bílé, končetiny oranžovožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobný rákosníku obecnému (A. scirpaceus), většinou se však vyskytuje v jiném prostředí a má i odlišný zpěv.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Vábí pronikavým „šéé“ nebo „čak“. Samci zpívají z husté vegetace. Zpěv je hlasitý a z velké části tvořený imitacemi jiných druhů ptáků, včetně těch z afrických zimovišť.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření rákosníka zpěvného sahá od jižní Británie a Francie východně až po západní Kazachstán a severně po jižní a jihovýchodní Finsko; jižní hranice pak prochází severní Itálii, Řeckem, Bulharskem a podél jižního pobřeží Černého moře i Tureckem.[3] V posledních desetiletích se šíří dále na sever, o čemž svědčí rostoucí počet hnízdících ptáků ve Skandinávii a severozápadním Rusku. Je tažný se zimovišti v Africe jižně od rovníku. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září.

Evropská populace je odhadována na 1,5–2 miliony párů.[3] V České republice hnízdí na většině území po 800 m n. m. v počtu 50–100 tisíc párů.[4]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v hustých vysokých bylinných porostech s keři v blízkosti vod nebo na přilehlých polích. V rákosinách se vyskytuje většinou až na podzim.[4]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Po potravě pátrá nejčastěji v husté vegetaci. Je převážně hmyzožravý, ale živí se i jinými bezobratlými, včetně pavouků nebo měkkýšů. Na podzim požírá také bobule.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdo rákosníka zpěvného s vejci v CHKO Poodří
Srovnání vejce kukačky obecné s vejci rákosníka zpěvného

Hnízdí 1× ročně od května do července. Páry jsou obvykle sezónně monogamní. Hluboké miskovité hnízdo ze stonků a listů trav vplétá mezi nízkou vegetaci. Samice snáší 3 až 6 bělavých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 18,6 × 13,8 mm,[4] na kterých sedí po dobu 12–13 dnů oba rodiče. Mláďata hnízdo opouštějí ve věku 11–13 dnů. Tehdy si je rodiče rozdělí a tím soudružnost hnízdního páru zaniká. Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce, nejvyšší zaznamenaný věk v česku je 8 let. Je častým hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Marsh Warbler (Acrocephalus palustris). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0. 
  4. a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]