Rychnov nad Kněžnou
Rychnov nad Kněžnou | |
---|---|
Letecký pohled na Rychnov nad Kněžnou | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Rychnov nad Kněžnou |
Obec s rozšířenou působností | Rychnov nad Kněžnou (správní obvod) |
Okres | Rychnov nad Kněžnou |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′46″ s. š., 16°16′30″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 11 178 (2023)[1] |
Rozloha | 34,99 km²[2] |
Nadmořská výška | 320 m n. m. |
Počet domů | 1 951 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 7 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Rychnov nad Kněžnou Havlíčkova 136 516 01 Rychnov nad Kněžnou podatelna |
Starosta | Jan Skořepa |
Oficiální web: www | |
Rychnov nad Kněžnou | |
Další údaje | |
Ocenění | Obec přátelská rodině |
Kód obce | 576069 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rychnov nad Kněžnou (německy Reichenau an der Knieschna) je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné a má přibližně 11 tisíc[1] obyvatel a rozlohu 3 495 ha. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor, když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od Přemysla Otakara II. Heřman z Drnholce (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel Ústí nad Orlicí). Heřman držel také úřad podkomořího (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února 1258 ve Vídni (Hermannus de Richenawe).[4] Heřman si postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Rychnovem procházela i jedna z významných stezek, po níž proudili do města obchodníci (právo trhu je písemně doloženo až později). S městečkem byl založen i kostel sv. Havla, oltář byl vysvěcen roku 1313. Prvním jménem známým farářem byl Dominik, jenž byl po své smrti nahrazen Kunratem, synem měšťana Hanuše z Rychnova.
Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova. Páni z Rychnova patřili mezi významné české rody. Nezletilým synům Jetřicha († 1400) byl poručníkem Boček z Kunštátu a Poděbrad. Dva z nich, Jan a Hynek, se za husitských válek přidali na stranu táborskou, takže král Zikmund považoval rychnovské panství za odumřelé léno a svěřil ho Půtovi z Častolovic. Potomci Jana z Rychnova († 1433) však panství udrželi a v jejich rukou zůstalo až do konce století. V Rychnově pak vládl Jan mladší (1440−1471) a po něm jeho synové Albrecht a Heřman a synovci Jindřich a Heřman.
Roku 1488 obdržel Rychnov od Vladislava II. právo na městský znak (Na červeném štítě leží jelen, desaterák, s hlavou otočenou vlevo, v přirozených barvách, na něm sedí panna v modrých šatech podávající jelenu pravou rukou dvojité zelené lekno.) a na dva výroční trhy; měšťanům bylo navíc dovoleno pečetit zeleným voskem.
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku 1497 Vilémovi z Pernštejna, jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku 1498 pastvinu Láň; roku 1503 zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v Pardubicích. Rychnovu vládl až do své smrti roku 1521, kdy české majetky zdědil jeho syn Vojtěch z Pernštejna (viz Pernštejnové). Poté se město dostalo do držení Trčků z Lípy. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian Trčka z Lípy byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce 1577 vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce 1587 prodal Burian Trčka z Lípy Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku 1582 vlastnili Betenglové i panství Borohrádek, se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl Janem Benešovským z Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno. V roce 1623 získal panství císařský rada a viceprezident dvorské komory Vincenc Muschinger z Gumpendorfu, poté krátce Rychnov vlastnila císařovna Eleonora, následně přešel do majetku Kolovratů.
V památný den 14. července 1926 navštívil Rychnov nad Kněžnou prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Po slavnostním přivítání starostou města Františkem Holoubkem a zástupy na náměstí pronesl projev k obyvatelstvu a poté se odebral s delegací, ve které byl také Edvard Beneš v průvodu na zámek, aby navštívil Bohuslava Kolowrata. Po obědě v Národním domě odjel automobily do Kostelce nad Orlicí a odtamtud v 18:18 hodin připraveným zvláštním vlakem do Prahy.
Pamětihodnosti
- Zámek Rychnov nad Kněžnou – Raně barokní zámek byl budován od roku 1676 Františkem Karlem Libštejnským z Kolovrat a následně i jeho synem Norbertem Leopoldem a vnukem Františkem Karlem II. Dokončen byl až v průběhu 18. století. Kolem roku 1722 stavbu patrně vedl i známý italský architekt Giovanni Santini. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.
- Zámecký kostel Nejsvětější Trojice – Postaven Kryštofem Betengelem v letech 1594–1602, po požáru přestavěn roku 1714 podle Santiniho návrhu
- Zvon Kryštof (s průměrem 2 m, výškou 1,47 m a hmotností 7600 kg třetí největší v Čechách)
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Kostel svatého Havla – Původně zasvěcen Panně Marii, oltář vysvěcen roku 1313; existují starší názory, že byl založen již roku 1083, ovšem ty jsou s největší pravděpodobností mylné, neboť toto datum nekoresponduje s obydlováním této oblasti, navíc se nachází na ošlapaném prahu kostela a zřejmě se původně jednalo o letopočet 1683, ke kterému se hlásí i podobou písma.
- Hřbitovní kaple Proměnění Páně z roku 1868 na místě renesančního dřevěného objektu
- Židovský hřbitov
- Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou
- Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova
- Synagoga – Nová synagoga byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do druhé světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.
- Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí
- Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice
- Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí
- Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku
- Radnice na Starém náměstí
- Rodný dům F. M. Pelcla
- Pomník F. M. Pelcla
- Soukenická strouha – napájecí vodní kanál
- Pivovar – Podorlická sodovkárna
- Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem
- Smírčí kříže (v blízkém okolí)
- Babyka U Babky – památný strom
- Kalvárie s kříži mezi poli při cestě ke Studánce
Muzea a galerie
- Muzeum a galerie Orlických hor – Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku
- Muzeum hraček – Staré náměstí 68
- Památník Karla Poláčka – Palackého ulice 608
- Památník F. M. Pelcla – Pelclovo nábřeží 458
Demografie
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2012 | 2015 | 2017 |
Počet obyvatel | 11 831 | 11 790 | 11 695 | 11 640 | 11 672 | 11 325 | 11 184 | 11 004 |
-
Věková struktura obyvatel obce Rychnov nad Kněžnou roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Rychnov nad Kněžnou roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Rychnov nad Kněžnou roku 2011
Doprava
- Železniční trať Častolovice - Solnice se stanicí Rychnov nad Kněžnou a zastávkou Rychnov nad Kněžnou zastávka
- Silnice I/14
- Městská autobusová doprava v Rychnově nad Kněžnou a Vamberku
Části města
- Rychnov nad Kněžnou
- Dlouhá Ves
- Jámy
- Lipovka
- Litohrady
- Lokot
- Panská Habrová
- Roveň
Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Jahodov, Lukavice a Synkov.[5]
Osobnosti
- František Martin Pelcl (1734–1801), spisovatel, historik a filolog
- Hugo Toman (1838–1898), právník a historik
- Patrik Blažek (1851–1905), novinář, voják, spisovatel a nakladatel
- Jindřich Štemberka (1867–1926), právník a politik
- Arnošt Praus (1873–1907), varhaník a hudební skladatel
- Anatol Provazník (1887–1950), hudební skladatel a varhaník
- František Michálek Bartoš (1889–1972), historik a vysokoškolský pedagog
- Miroslav Krejčí (1891–1964), hudební skladatel a pedagog
- Josef Dostál (1892–1955), historik, překladatel
- Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář
- Bohuslav Tvrdý (1897–1946), dirigent a hudební skladatel
- Jiří Šlitr (1924–1969), herec, dramatik spoluzakladatel Semaforu
- Jaroslav Herden (1931–2010), hudební pedagog a skladatel
- Jaroslav Weigel (* 1931), český malíř, grafik, scénograf, herec a cimrmanolog
- Tomáš Sláma (1940–2004), moderátor, rozhlasový novinář, publicista a scenárista
- Rudolf Rokl (1941–1997), klavírista a hudební skladatel
- Karel Sýs (* 1946), básník, spisovatel a novinář
- Jan Jirásek (* 1955), hudební skladatel
- Zbyněk Matějů (* 1958), hudební skladatel
- Vladimír Hanuš (* 1961), výtvarník, fotograf a ilustrátor
- Roman Šebrle (* 1974), atlet, (student rychnovského gymnázia F. M. Pelcla)
- Daniel Vávra (* 1975), videoherní scenárista (Mafia 1, 2) a designér
- Denisa Kosová (* 1991), česká orientační běžkyně
- Renne Dang (*1995), český rapper a textař
Partnerská města
Fotogalerie
-
Zámek
-
Zámek na letecké fotografii
-
Staré náměstí
-
Letecký pohled
-
Střed města z letadla
-
Dlouhá Ves a Roveň
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: Richnow, Richenowe, Richenove. Srov. RBM II, ad indicem.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 198, 295 a 515.
- ↑ Zápis z jednání Rady města dne 9.5.2011 [online]. Město Rychnov nad Kněžnou [cit. 2017-10-07]. Dostupné online.
Literatura
- 1258-1958 Rychnov nad Kněžnou. Hradec Králové, b.d.
- Juza, Josef – Strážnická, Alena – Šrom, Jindřich: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou 1988.
- Kouřil, Tomáš - Svoboda, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924.
- Petráš, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258-1958. Hradec Králové 1958.
- Sedláček, August: Rychnov nad Kněžnou. Praha 1871.
- Sedláček, August: Hrady. sv. 2, s. 181–187.
- Svoboda, Antonín, ed.: Rychnovsko a Kostelecko. Vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů. Rychnov nad Kněžnou, b.d.
- vlastivědný sborník Orlické hory a Podorlicko
Externí odkazy
- Galerie Rychnov nad Kněžnou na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychnov nad Kněžnou na Wikimedia Commons
- Rychnov nad Kněžnou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky Muzea hraček