Rybí pásmo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pstruhové pásmo je pojmenované podle pstruhů, kteří na nejhořejších částech vodních toků žijí
Rybí pásmo je pásmo vodního toku charakterizované množstvím rozpuštěného kyslíku a množstvím vody v daném místě. Pásma jsou čtyři a jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější.
[editovat] Seznam a charakteristika pásem
- pstruhové pásmo - vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje. Charakteristické druhy: pstruh obecný, vranka obecná.
- lipanové pásmo - přechodné pásmo, pomalejší tok řeky než v pstruhovém pásmu, hlubší voda, vyšší teplota, teplotní rozdíly vody v letních obdobích jsou nepatrné, pořád nasycená voda kyslíkem, přechod koryta mezi typem V a U, žádné meandry. Charakteristické druhy: lipan podhorní, mník jednovousý.
- parmové pásmo - střední polohy (podhůří), širší koryto typu U, pískovité a štěrkovité dno, pomalý proud, celkem velké teplotní rozdíly v průběhu celého roku, v zimě více kyslíku v létě opak. Charakteristické druhy: parma obecná, jelec tloušť.
- cejnové pásmo - především stojaté vodní toky, rybníky (Jižní Čechy), jezera, rozmanitá vegetace, meandrující řeky, s písčitým dnem plným sedimentům (aluviální dno - bahnité), okolí řeky jsou nížiny. Voda je teplá, kalná a obsahuje málo kyslíku, v zimě studená čistá s poměrně malým obsahem kyslíku. To je způsobeno většinou zamrzlou hladinou. Charakteristické druhy : cejn, cejnek.


