Ryan Aeronautical Company

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ryan Aeronautical Company
Založeno 1922
Osud sloučena s Teledyne
Zakladatel Tubal Claude Ryan
Sídlo San Diego, Kalifornie, USA USA
Oblast výroby letecký průmysl
Oficiální web www.ryanaero.org

Ryan Aeronautical Company byla americká letecká společnost založená v roce 1922 aviatikem T. Claudem RyanemSan DieguKalifornii (pod původním názvem Ryan Flying Company). V roce 1969 se stala součástí Teledyne (vznikla tak firma Teledyne-Ryan Aeronautical Company, která byla roku 1999 převzata firmou Northrop Grumman). Společnost Ryan vyvinula několik historicky a technologicky významných letadel včetně čtyř inovativních V/STOL typů. Nejúspěšnějším výrobkem byl Ryan Firebee, bezpilotní vzdušný cíl.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1922 - Tubal Claude Ryan zakládá v San Diegu na letišti Dutch Flats Airfield firmu Ryan Flying Company.
  • 1924 - Ryan Flying Company mění jméno na Ryan Airlines, Inc. a reorganizuje se na první pravidelnou leteckou společnost s celoročním provozem v USA.[1]
  • Polovina 20. let 20. století - T. Claude Ryan zahajuje s partnerem Frankem Mahoneym výrobu letadel, prvním typem je hornoplošník Ryan M-1.
  • 1926 - T. Claude Ryan prodává společnost Franku Mahoneymu a zakládá společnost Ryan Aeronautical Corporation.
  • 1934 - Ryan Aeronautical Corporation mění jméno na Ryan Aeronautical Company.
  • 19411945 - společnost se angažuje ve válečné výrobě během druhé světové války, zaměstnává kolem 8 500 lidí.
  • 1950 - zkušební zařízení pro VTOL se poprvé vznese do vzduchu.
  • 19501953 - firma rozšiřuje své aktivity (v době korejské války). Vyvíjí letecké navigační soustavy, vybavení vrtulníků, výškoměry, atd. Je vyroben bezpilotní vzdušný cíl Ryan Firebee.
  • 1953 - USAF zadává firmě kontrakt na stavbu dvou experimentálních letounů s kolmým vzletem a přistáním (VTOL).
  • 1955 - výsledkem kontraktu je VTOL letoun Ryan X-13 Vertijet.
  • 1957 - Ryan X-13 Vertijet uskuteční kompletní přechod ze svislého do vodorovného letu a poté zpět ke svislému přistání.[2]
  • 60. léta 20. století - Ryan Aeronautical Company pokračuje ve výzkumu VTOL a výrobě vzdušných cílů.
  • 1966 - Ryan Electronics vyrobil radar pro americkou kosmickou sondu Surveyor 1, která měkce přistála na povrchu Měsíce 2. června 1966.[3]
  • 1969 - společnost je za 128 mil. USD prodána firmě Teledyne, nově se jmenuje Teledyne-Ryan Aeronautical Company. T. Claude Ryan zůstává předsedou až do své smrti v roce 1982.
  • 1974 - v prosinci je Tubal Claude Ryan uveden do letecké Síně slávy.
  • 1982 - Tubal Claude Ryan umírá. Byl posledním leteckým průkopníkem spjatým s firmou, která nesla jméno zakladatele.
  • 1996 - Teledyne-Ryan Aeronautical Company se sloučila s Allegheny Ludlum Corporation.
  • 1999 - firmu převzal koncern Northrop Grumman.

Letadla[editovat | editovat zdroj]

Malba v areálu Teledyne-Ryan Aeronautical Company v San Diegu zobrazující některé z výrobků firmy.
Přehled letadel
Letadlo První let Vyrobeno ks Typ
Ryan ST/PT-22/NR-1[4] 1934 1 568 cvičný dolnoplošník
Ryan S-C 1937 13 třímístný dolnoplošník
Ryan YO-51 Dragonfly 1940 3 průzkumný STOL letoun, hornoplošník
Ryan FR-1 Fireball[5] 1944 66 stíhací letoun s pístovým i proudovým motorem
Ryan XF2R Dark Shark 1946 1 experimentální letoun/stíhač
Ryan Navion 1948 1 200 lehký jednomotorový letoun
Ryan X-13 Vertijet[2] 1955 2 experimentální VTOL letoun
Ryan Firebee 1955 xx bezpilotní vzdušný cíl
Ryan VZ-3 Vertiplane[6] 1958 1 experimentální V/STOL letoun
Ryan XV-8 1961 1 experimentální STOL letoun
Ryan XV-5 Vertifan 1964 2 experimentální VTOL letoun

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryan Aeronautical na anglické Wikipedii.

  1. Gill Rob Wilson (July 1954). "Genology of American Aircraft". Flying Magazine (anglicky)
  2. a b Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan X-13 Vertijet, s. 345. (česky) 
  3. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Lety na Měsíc, s. 193.  
  4. Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan PT-20 a NR (série), s. 257. (česky) 
  5. Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan FR Fireball, s. 145. (česky) 
  6. Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan VZ-3RY, s. 342. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]