Ryan Aeronautical Company
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ryan Aeronautical Company | |
| Založeno | 1922 |
|---|---|
| Osud | sloučena s Teledyne |
| Zakladatel | Tubal Claude Ryan |
| Sídlo | San Diego, Kalifornie, |
| Oblast výroby | letecký průmysl |
| Oficiální web | www.ryanaero.org |
Ryan Aeronautical Company byla americká letecká společnost založená v roce 1922 aviatikem T. Claudem Ryanem v San Diegu v Kalifornii (pod původním názvem Ryan Flying Company). V roce 1969 se stala součástí Teledyne (vznikla tak firma Teledyne-Ryan Aeronautical Company, která byla roku 1999 převzata firmou Northrop Grumman). Společnost Ryan vyvinula několik historicky a technologicky významných letadel včetně čtyř inovativních V/STOL typů. Nejúspěšnějším výrobkem byl Ryan Firebee, bezpilotní vzdušný cíl.
Obsah |
Historie [editovat]
- 1922 - Tubal Claude Ryan zakládá v San Diegu na letišti Dutch Flats Airfield firmu Ryan Flying Company.
- 1924 - Ryan Flying Company mění jméno na Ryan Airlines, Inc. a reorganizuje se na první pravidelnou leteckou společnost s celoročním provozem v USA.[1]
- Polovina 20. let 20. století - T. Claude Ryan zahajuje s partnerem Frankem Mahoneym výrobu letadel, prvním typem je hornoplošník Ryan M-1.
- 1926 - T. Claude Ryan prodává společnost Franku Mahoneymu a zakládá společnost Ryan Aeronautical Corporation.
- 1934 - Ryan Aeronautical Corporation mění jméno na Ryan Aeronautical Company.
- 1941–1945 - společnost se angažuje ve válečné výrobě během druhé světové války, zaměstnává kolem 8 500 lidí.
- 1950 - zkušební zařízení pro VTOL se poprvé vznese do vzduchu.
- 1950–1953 - firma rozšiřuje své aktivity (v době korejské války). Vyvíjí letecké navigační soustavy, vybavení vrtulníků, výškoměry, atd. Je vyroben bezpilotní vzdušný cíl Ryan Firebee.
- 1953 - USAF zadává firmě kontrakt na stavbu dvou experimentálních letounů s kolmým vzletem a přistáním (VTOL).
- 1955 - výsledkem kontraktu je VTOL letoun Ryan X-13 Vertijet.
- 1957 - Ryan X-13 Vertijet uskuteční kompletní přechod ze svislého do vodorovného letu a poté zpět ke svislému přistání.[2]
- 60. léta 20. století - Ryan Aeronautical Company pokračuje ve výzkumu VTOL a výrobě vzdušných cílů.
- 1966 - Ryan Electronics vyrobil radar pro americkou kosmickou sondu Surveyor 1, která měkce přistála na povrchu Měsíce 2. června 1966.[3]
- 1969 - společnost je za 128 mil. USD prodána firmě Teledyne, nově se jmenuje Teledyne-Ryan Aeronautical Company. T. Claude Ryan zůstává předsedou až do své smrti v roce 1982.
- 1974 - v prosinci je Tubal Claude Ryan uveden do letecké Síně slávy.
- 1982 - Tubal Claude Ryan umírá. Byl posledním leteckým průkopníkem spjatým s firmou, která nesla jméno zakladatele.
- 1996 - Teledyne-Ryan Aeronautical Company se sloučila s Allegheny Ludlum Corporation.
- 1999 - firmu převzal koncern Northrop Grumman.
Letadla [editovat]
| Letadlo | První let | Vyrobeno ks | Typ |
|---|---|---|---|
| Ryan ST/PT-22/NR-1[4] | 1934 | 1 568 | cvičný dolnoplošník |
| Ryan S-C | 1937 | 13 | třímístný dolnoplošník |
| Ryan YO-51 Dragonfly | 1940 | 3 | průzkumný STOL letoun, hornoplošník |
| Ryan FR-1 Fireball[5] | 1944 | 66 | stíhací letoun s pístovým i proudovým motorem |
| Ryan XF2R Dark Shark | 1946 | 1 | experimentální letoun/stíhač |
| Ryan Navion | 1948 | 1 200 | lehký jednomotorový letoun |
| Ryan X-13 Vertijet[2] | 1955 | 2 | experimentální VTOL letoun |
| Ryan Firebee | 1955 | xx | bezpilotní vzdušný cíl |
| Ryan VZ-3 Vertiplane[6] | 1958 | 1 | experimentální V/STOL letoun |
| Ryan XV-8 | 1961 | 1 | experimentální STOL letoun |
| Ryan XV-5 Vertifan | 1964 | 2 | experimentální VTOL letoun |
Galerie [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryan Aeronautical na anglické Wikipedii.
- ↑ Gill Rob Wilson (July 1954). "Genology of American Aircraft". Flying Magazine (anglicky)
- ↑ a b Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan X-13 Vertijet, s. 345. (česky)
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Lety na Měsíc, s. 193.
- ↑ Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan PT-20 a NR (série), s. 257. (česky)
- ↑ Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan FR Fireball, s. 145. (česky)
- ↑ Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan VZ-3RY, s. 342. (česky)
Literatura [editovat]
- Encyklopedie letadel. Bratislava : Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. (česky)
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Ryan Aeronautical, Ryanaero.org (anglicky)