Rukopis královédvorský
| Rukopis královédvorský | |
|---|---|
 14. a 3. strana Rukopisu královédvorského | |
| Autor | Václav Hanka |
| Původní název | Rukopis královédvorský |
| Jazyk | čeština |
| Vydavatel | Ignác Leopold Kober |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rukopis královédvorský je literární dílo, které se s Rukopisem zelenohorským lexikálně a stylisticky hlásí do raného období české literární tvorby (konkrétně do 13. století).[1] Ve skutečnosti byl však napsán v době národního obrození a jeho nepravost byla definitivně prokázána až v 60. letech 20. století.
Nalezení Rukopisu
Rukopis královédvorský objevil 16. září 1817 místní kaplan Pankrác Borč (viz Dějiny farnosti) a Václav Hanka ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.[1][2]
Vydání
Poprvé rukopisy Královédvorský a Zelenohorský vydal tiskem Václav Hanka a Václav Alois Svoboda (1791-1849) roku 1819.[3]
Roku 1843 vydal Václav Hanka Rukopis královédvorský s překladem do slovanských jazyků, němčiny a angličtiny (Rukopis Kralodvorský, a jiné výtečnějšie národnie spěvopravné básně : slovně i věrně v póvodniem starém jazyku, s pripojeniem polského, južno-ruského, illyrského, krainského, hornolužického, německého i anglického preloženie - vydánie čtvrté Váceslava Hanky).[4] Roku 1848 se čeští obrozenci rozhodli vydat rukopisy reprezentačním ilustrovaným bibliofilským tiskem; editorem novočeského převodu byl Karel Jaromír Erben a k jejich ilustraci technikou dřevorytu byl vyzván Josef Mánes. Potlačením revoluce a nastolením Bachova absolutismu došlo ke zdržení edice a k finančním problémům, přihlásilo se málo subskribentů, kteří měli zaplatit celý tisk. Průtahy zavinily opožděné vydání v torzovitém rozsahu. Teprve roku 1972 byl tento tisk vydán kompletně péčí typografa Oldřicha Hlavsy[5].
Obsah a další údaje
Rukopis královédvorský obsahuje celkem 14 písní, z toho 6 epických z doby předkřesťanské a doby historické (Oldřich, Beneš Heřmanóv, Jaroslav, Čestmír a Vlaslav, Ludiše a Lubor, Záboj), 2 lyrickoepické (Zbyhoň, Jelen), 6 lyrických (Kytice, Jahody, Róže, Žezhulice, Opuštěná, Skřivánek) a jeden zlomek.[6]
Nalezené pergameny jsou údajně pouze zlomkem kodexu tří knih. Listy nesou označení 26., 27. a 28. kapitola třetí knihy.
Rukopis královédvorský se skládá ze sedmi pergamenových dvojlistů popsaných po obou stranách, dva listy jsou neúplné, ze tří čtvrtin odříznuté, takže rukopis tvoří 24 celých stran a 4 tzv. proužky. Listy jsou přibližně stejně velké, vysoké 12 cm a široké 7–8 cm. Proužky mají šířku 2 cm. Počet řádek kolísá od 31 do 33 řádek na stranu. Celkový počet veršů je 1229. Pergamen rukopisu je barvy žlutavě šedé, místy je zašpiněný. Běžné písmo je minuskula (gotická fraktura). Je psané železitoduběnkovým inkoustem dnes již světle žlutohnědé barvy, což znamená, že stárnutí inkoustu je ve velmi pokročilém stádiu. Rukopis je vyzdoben rumělkovými rubrikacemi kapitol, sedmi iniciálkami a 50 majuskulemi v textu.
Dnes je Rukopis královédvorský uložen v oddělení rukopisů a vzácných tisků Knihovny Národního muzea v Praze.
Spory o pravost
Prakticky od doby nálezu obou rukopisů se vedou spory o jejich pravost a autorství. V roce 1886 se do nich významně zapojil také Tomáš Garrigue Masaryk, který je považoval za padělky. V únorovém čísle roku 1886 vydal ve svém časopise Athenaeum článek odborníka na starou češtinu Jana Gebauera Potřeba dalších zkoušek Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského (Athenaeum, únor 1886, s. 152-164).[7] Na tento článek navázal Tomáš Garrigue Masaryk a vyslovil i své vlastní pochybnosti o pravosti Rukopisů a vyzval: „...prosím napište nám do Athenaea nebo kamkoli článek o češtině RK a RZ a hlavně k odchylkám ukažte...“ (Athenaeum, únor 1886, s. 164-168).[8]
Proti pravosti Rukopisů vystoupili např. i Jaroslav Goll a Jaroslav Vlček.
V 60. letech 20. století byl v kriminalistickém ústavu prokázán podvrh. Oba rukopisy byly nazvány palimpsestem, tedy novým textem napsaným na starý pergamen s vyškrábaným původním textem. Za jejich autory jsou považováni Václav Hanka, Josef Linda a malíř František Horčička. Přesto dodnes někteří lidé zpochybňují důkazy o jejich nepravosti a navrhují provést hmotný průzkum nejnovějšími metodami.[9] [10]
Ukázka – píseň Kytice
- Věje větřieček s kněžeckých lesóv,
- běže zmilitka ku potoku,
- nabiera vody v kovaná vědra.
- Po vodě k děvě kytice plyje,
- kytice voná z viol a róží.
- I je sě děva kyticu lovit,
- spade, ach spade v chladnú vodicu.
- „Kda bych věděla, kytice krásná,
- kto tebe v kyprú zemicu sáze,
- tomu bych dala prstének zlatý.
- Kda bych věděla, kytice krásná,
- kto tebe lýkem hebúčkým sváza,
- tomu bych dala jehlicu z vlasóv.
- Kda bych věděla, kytice krásná,
- kto tě po chladnéj vodici pusti,
- tomu bych dala vienek svój z hlavy.“
Odkazy
Reference
- ↑ a b OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Rukopisy královédvorský a zelenohorský, s. 1329-1337.
- ↑ Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L.:Rukopis královédvorský
- ↑ Databáze NK ČR:Rukopis králodworský (1. vydání s německým překladem; s odkazem na digitalizovaný dokument)
- ↑ Databáze NK ČR:Čtvrté vydání s překladem do slovanských jazyků a angličtiny (s odkazem na digitalizovaný dokument)
- ↑ Typografie 1, Praha 1978
- ↑ Úplné texty Rukopisů královédvorského a zelenohorského
- ↑ GEBAUER, Jan. Athenaeum. Únor 1886, s. 152-164. Dostupné online.
- ↑ MASARYK, Tomáš Garrigue. List redaktora "Athenaea" prof. T. G. Masaryka, ke spisovateli článků předešlých. Athenaeum. Únor 1886, s. 164-168. Dostupné online.
- ↑ Lidovky.cz:Nový spor o pravost Rukopisů
- ↑ http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2013_03_194-201.pdf - Nesměrák: Historie a perspektivy hmotného průzkumu rukopisů
Text rukopisu
- Kralodworsky Rukopis – plný text s paralelním překladem do němčiny a historickým přehledem (V. Hanka, V.A. Svoboda 1829)
- Cheskian Anthology: Being a History of the Poetical Literature of Bohemia with Translated Specimens Anglická studie o nejstarší české literatuře, s překlady Rukopisu královédvorského (John Bowring)
- HANKA, Václav. Rukopis Kralodvorský, a jiné výtečnějšie národnie spěvopravné básně. Praha: V. Hanka, 1843. 316 s. Dostupné online.
- TYRŠOVÁ, Renáta; PRUSÍK, František Xaver. Rukopis Kralodvorský : staročeské zpěvy hrdinské a milostné. Ilustrace Josef Mánes. Praha: F. Šimáček, 1886. 80 s. Dostupné online.
Literatura
- Rukopis královédvorský: Rukopis zelenohorský. Jako soubor. 1. vyd. Brno: Host, 2010, 324 s. ISBN 9788072944156.
- ENDERS, Julius. Rukopis zelenohorský a královédvorský: vznik, styl a básnická hodnota staročeské orální poesie. Praha: Neklan, 1993. ISBN 8090088473.
- FIALA, Zdeněk a OTRUBA Mojmír. Rukopisy královédvorský a zelenohorský: dnešní stav poznání. 1. vyd. Praha: Academia, 1969, 421 s.
- HAMAN, Aleš. Trvání v proměně: česká literatura devatenáctého století. 2., rev. vyd. Praha: ARSCI, 2010, 326 s., ISBN 9788074200113.
- IVANOV, Miroslav. Tajemství Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. Třebíč : Blok, 2000; 509 s., 8 il. a faksimile; ISBN 80-7268-069-2
- LIEHMOVÁ, Marie. Rukopis královédvorský a zelenohorský. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1961, 123 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rukopis královédvorský na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kralodvorský rukopis v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dílo Rukopis královédvorský ve Wikizdrojích
- Česká společnost rukopisná (stránky obhájců pravosti)
- Oddělení rukopisů a starých tisků Národního muzea
- Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L.
