Rudé moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudé moře
mapa Rudého moře a okolí
mapa Rudého moře a okolí
Maximální hloubka2211 m
Šířka355 km
Délka2250 km
Rozloha438 000 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekIndický oceán
Sousední celkyArabské moře, Středozemní moře
SvětadílAsie, Afrika
StátEgyptEgypt Egypt, SúdánSúdán Súdán, EritreaEritrea Eritrea, DžibutskoDžibutsko Džibutsko, JemenJemen Jemen, Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie, JordánskoJordánsko Jordánsko, IzraelIzrael Izrael
PřítokyEritrea Barka
Map

Rudé moře (arabsky البحر الأحمر‎ [al-bahhr al-ahhmar]) je vnitřní moře Indického oceánu mezi Arabským poloostrovem a Afrikou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Od Suezského zálivu na severu k průlivu Bab-al-Mandab na jihu je 2250 km dlouhé a až 355 km široké. Rozprostírá se na ploše 438 000 km². Maximální hloubka je 2211 m, průměrná hloubka činí 490 m. Na jihu je Rudé moře spojené průlivem Bab-al-Mandab s Adenským zálivem Arabského moře, na severu spojuje Rudé a Středozemní moře Suezský záliv a Suezský průplav.

Rudé moře leží v pokračování riftového systému, proti ostatním mořím je geologicky mladší a jeho šelf je úzký s korálovými útesy.[1] Oblast Rudého moře se nachází v aridnísemiaridní oblasti.

Zálivy, průlivy, průplavy[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy, poloostrovy[editovat | editovat zdroj]

V Rudém moři jsou četné drobné ostrovy a souostroví, které jsou často obklopeny korálovými útesy

Hydrografie[editovat | editovat zdroj]

Korálové útesy v Rudém moři

Rudé moře má velmi vysokou salinitu - průměrně 36 až 38 promile, která je způsobena velkým výparem, minimálním množstvím srážek a omezeným přítokem sladké vody z řek. V některých oblastech má moře salinitu až 42 promile, to představuje 42 gramů soli na litr mořské vody.

Ekosystém[editovat | editovat zdroj]

Na pobřeží Afriky, Arabského poloostrova i ostrovů Rudého moře se nachází množství korálových útesů s bohatým podmořským životem. Kromě útesů se zde nachází také oblasti s podmořskými pastvinami mořských trav[Pozn. 1], mangrovy a slaniska. V době rozmnožování sinice (druhu Trichodesmium erythraeum) získává červené zbarvení.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Suez, jižní výjezd ze Suezského průplavu

Rudé moře je díky Suezskému průplavu důležitou námořní cestou spojující Středozemní moře s Indickým oceánem. V roce 2008 oznámil saúdský podnikatel Tarek bin Ládin plán na vybudování 28,5 kilometrů dlouhého mostu přes úžinu Bab-al-Mandab za 10,3 miliard eur (278 mld. Kč). Stavba však nebyla zahájena.

Významné přístavy na pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Křižácká citadela na Faraónově ostrově

Na pobřeží Rudého moře v druhé polovině 20. století vyrostla řada turistických středisek. Hlavním centrem turistického průmyslu se stalo egyptské pobřeží.

Potápění[editovat | editovat zdroj]

Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří na Zemi a vzhledem k poměrně nízké vzdálenosti od Evropy patří mezi nejnavštěvovanější potápěčská místa na světě. Hlavním lákadlem je zejména množství korálových útesů a podmořského života v jejich okolí. Většina nejnavštěvovanějších potápěčských lokalit se nachází při egyptském pobřeží. Neméně zajímavé lokality se však nacházejí při pobřeží Súdánu, Eriteje nebo Saúdské Arábie.

Rudé moře je místo plné zázraků, právě zde jsem zažil ty nejúžasnější ponory.
— Jacques Cousteau

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na Akabský záliv, od pláží izraelského Ejlátu směrem k jordánské Akabě na druhé straně zálivu
Panoramatický pohled na Akabský záliv, od pláží izraelského Ejlátu směrem k jordánské Akabě na druhé straně zálivu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mořskými trávami jsou označovány mořské rostliny z čeledi Posidoniaceae, Zosteraceae, Hydrocharitaceae nebo Cymodoceaceae.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUKAL, Zdeněk a kolektiv. Základy oceánografie. Praha : Academia, 1990. ISBN 80-200-0313-4. Str. 99.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]