Rudolice nad Bílinou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolice nad Bílinou
Pohled na Rudolice nad Bílinou od severu

Pohled na Rudolice nad Bílinou od severu

charakter sídla: část města
domů: 91
PSČ: 434 01
součást obce: Most
okres: Most
katastrální území: Rudolice nad Bílinou (1,77 km²)
Rudolice nad Bílinou
Red pog.png
Rudolice nad Bílinou
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce
Tento článek pojednává o části města Most. O vesnici v Krušných horách pojednává článek Rudolice v Horách.

Rudolice nad Bílinou (německy Rudelsdorf an der Biela) je místní část statutárního města Mostu. Bývalá obec se rozkládá v nadmořské výšce 230 metrů převážně na levém břehu řeky Bíliny pod jižním svahem kopce Špičák. Napojovala se na jihovýchodní část starého města Mostu. V 60. letech 20. století byla část Rudolic zbořena z důvodu výstavby dopravních komunikací. Po výstavbě současného Mostu je zbývající zástavba situována v severovýchodní části města, oddělená železnicí a silnicí č. I/13.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zpráva o obci pochází z roku 1298. Převážná část vesnice se během středověku stala majetkem cisterciáckého kláštera Osek, který je vykoupil převážně od mosteckých měšťanů. Na jižních svazích kopce Špičáku se rozkládaly vinice. Obec zůstala součástí panství kláštera v Oseku až do roku 1848, kdy se Rudolice nad Bílinou staly osadou obce Střimice, ovšem spadaly do farního obvodu Vtelno. V Rudolicích se nacházel vrchnostenský dvůr, myslivna a mlýn, které vlastnil osecký klášter.

Historický pohled na náves obce Rudolice nad Bílinou

Největší rozvoj obce probíhal v letech 1921-1930, kdy počet domů vzrostl ze 33 na 170 a počet obyvatel se zvýšil za deset let z 389 na 1279. V obci nebyla dlouhou dobu škola a děti chodily do Vtelna nebo do Mostu. Z důvodu zvýšení počtu obyvatel začalo v roce 1927 vyučování v expozituře mostecké obecné školy chlapecké v Mostě a od roku 1929 se stala samostatnou trojtřídní obecnou školou. Na počátku 20. století se Rudolice nad Bílinou odtrhly od Střimic a vytvořily vlastní obec, ovšem v období okupace se staly součástí Mostu. Za druhé světové války byla v obci česká škola zrušena a stala se z ní německá obecná škola. Po skončení války se škola opět obnovila. V té době se také Rudolice nad Bílinou opět osamostatnily, ovšem již v roce 1947 byly opět připojeny k Mostu jako jeho část. Po roce 1949 v obci vznikla strojní a traktorová stanice, která zde existovala do roku 1962.

Větší část obce včetně barokní kaple Navštívení Panny Marie z 18. století byla postupně zlikvidována ve 2. polovině 60. let 20. století kvůli výstavbě tzv. Mosteckého koridoru a nového mosteckého železničního a autobusového nádraží. Škola s 1. - 5 . ročníkem v obci existovala do roku 1969, poté děti chodily do Mostu na 3. základní devítiletou školu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Mostu
Místní části Mostu

Dnes se v Rudolicích nad Bílinou nachází sběrný dvůr v Šikmé ulici a ve Školní ulici sídlí městský útulek pro zvířata. Na jižním svahu vrchu Špičák byly od roku 1977 založeny vinice,[1] zhruba v místech, kde se nacházely již ve středověku. Jihovýchodně od Rudolic se nachází romské ghetto na Sídlišti Chanov.

Rudolice nad Bílinou jsou dnes místní částí a katastrálním územím Mostu.

Seznam ulic[editovat | editovat zdroj]

  • Chanovská
  • K Vodárně
  • Ke skále
  • Ke Špičáku
  • Mlýnská
  • náměstí Svobody
  • Na Výšině
  • Školní
  • Šikmá

Vývoj počtu obyvatel v obci[editovat | editovat zdroj]

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [2]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 139 132 183 245 299 318 389 1279 826 839 304

V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Most i se všemi místními částmi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O vinařství na Mostecku
  2. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513

Literatura[editovat | editovat zdroj]

J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2002, s. 60

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]