Rudolfov
| Rudolfov | |
|---|---|
 Kostel sv. Víta na Rudolfově | |
 .jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′36″ s. š., 14°32′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 559 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,19 km²[2] |
| Nadmořská výška | 480 m n. m. |
| Počet domů | 813 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Rudolfov Hornická 11 373 71 Rudolfov sekretariat |
| Starosta | Vít Kavalír |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Rudolfov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544981 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolfov je město v okrese České Budějovice. Leží asi 5 km severovýchodně od Českých Budějovic na Lišovském prahu. Město má přibližně 2 600[1] obyvatel a jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Město je stavebně srostlé se sousedními Adamovem a Vrátem. K Rudolfovu patří i část Hlinsko, která leží na nesousedícím území a tvoří tak exklávu města.
Historie
Kayser Rudolffstadt (Město císaře Rudolfa, později pouze Rudolfov) bylo založeno roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou městu udělil německý císař a český král Rudolf II. V ní byl obci udělen status svobodného královského horního města s rozsáhlými privilegii. Město s převládajícím počtem evangelických věřících bylo centrem hornického života a sídlil v něm královský horní úřad. V okolí se již od 14. století nacházely významné stříbrné doly, ve kterých se těžba rudy slibně rozvíjela až do roku 1600. Město tehdy čítalo 250 domů a bylo tak jedním z největších na jihu Čech. Postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba a tavení stříbra začaly pomalu upadat pro vyčerpání dolů.
 |
 |
Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. torzu města privilegia odebral a předal je svému generálovi španělského původu Baltasaru Marradasovi jako poddanské město. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil.
Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo v 19. století.
Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.
Místní části
Rudolfov se skládá ze dvou místních částí:
- Hlinsko (k. ú. Hlinsko u Vráta, exkláva města), součástí Rudolfova od roku 1976.
- Rudolfov (k. ú. Rudolfov u Českých Budějovic)
V letech 1943–1945 a 1976–1990 byly součástí města i Adamov a Hlincova Hora. V letech 1976–1990 pak také Dubičné a Vráto.
Místní názvy
Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.[4]
- Na Americe – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
- U Štítu – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
- Blaheťák – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu
- U Chrta – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím
- U kulturáku – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90. letech 20. století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice[5]
- Svaťák – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
- Pučejdlák – prudký kopec pod radnicí
- Pod zámečkem – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna – již od dob první republiky)
- U Bulhara – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
- Farská louka – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta
- Šibeník – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou
- Veska je nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu. Dříve samostatná víska s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg.
Rudolfovu se říkalo i Perštát z německého Bergstadt (Horní Město) a také Velké Hory. Sousednímu Adamovu se říkalo Malé Hory.
Obyvatelstvo
Rudolfov Počet obyvatel | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Počet obyvatel | ||||||||||||
| 1971 | 1928 | ||||||||||||
| 1975 | 1936 | ||||||||||||
| 1976 | 3539 | ||||||||||||
| 1980 | 3762 | ||||||||||||
| 1985 | 4099 | ||||||||||||
| 1990 | 4267 | ||||||||||||
| 1991 | 2323 | ||||||||||||
| 1995 | 2298 | ||||||||||||
| 2000 | 2329 | ||||||||||||
| 2005 | 2401 | ||||||||||||
| 2010 | 2430 | ||||||||||||
| 2014 | 2502 | ||||||||||||
| Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR na czso.cz | |||||||||||||
Do vývoje počtu obyvatel v minulosti zasáhly územní změny obcí, kdy nejprve v roce 1975 bylo s Rudolfovem sloučeno 6 obcí a poté v roce 1990 se 7 obcí osamostatnilo.
Politika
V komunálních volbách 2010 se do zastupitelstva dostali nezávislí (5), KDU-ČSL (5), ODS (3) a Věci veřejné (2).
Minulými starosty byli Ing. Miloslav Hroch (nezávislý), krátce Vratislav Klabouch (nezávislý), Ing. Milan Třebín (KDU-ČSL, 2006-2010), od roku 2010 je starostou Vít Kavalír (ODS).
Městský úřad v roce 2009 musel přesídlit do budovy pošty, protože provoz v zanedbávané budově radnice musel omezit statik. Přestože nynější radnice patří k nejstarším v Čechách, místní politici se dosud nedokázali shodnout na způsobu její opravy a formě případných státních nebo evropských dotací. V roce 2012 byla vybudována zcela nová radnice v prostorách rudolfovského zámečku.V prostorách Perkmistrovského domu se nyní nachází Hornické muzeum, otevřené od 1. 10. 2014.
Kultura a pamětihodnosti
Najdeme zde starobylou Perkmistrovský dům (muzeum), základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím a Sbor smíření CČSH s farou.
- renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony – tzv. Madona z Rudolfova, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
- Perkmistrovský dům původně sídlo král. báňského úřadu z konce 16. století, později radnice, nyní Hornické muzeum
- bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
- naučná stezka Rudolfovo město – po stopách hornické činnosti – zbytky a fragmenty v okolní krajině
Občané města jezdí za kulturou do Českých Budějovic a na menší akce do okolních vesnic. V městě se konají jednou ročně malé Hornické slavnosti a příležitostné charitativní akce. Aktivita zastupitelstva se v této oblasti soustřeďuje na vítání nově narozených občánků na radnici.
Hospodářství, infrastruktura, doprava
Rudolfov nemá přirozené náměstí, to částečně nahrazuje parkoviště u hasičské zbrojnice. Historické centrum u sochy sv. Jana Nepomuckého tuto úlohu neplní kvůli chaotické zástavbě. Uvažuje se o výstavbě náměstí s novým městským úřadem a supermarketem vedle hřbitova na Farské louce.
Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. Do Rudolfova jezdí autobusová linka 21 (dříve 1, poté krátkou dobu i 18), která jezdí z Haklových Dvorů přes Nádraží na Rudolfov ke Kostelu, na Hlincovou Horu, Rudolfov na Americe a několik spojů pouze do Nového Vráta – U Scanie.
V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno (dnes silnice II/634), po vybudování přeložky této silnice mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní minout ze severní strany. Malá část městských ulic má dosud jen nezpevněný povrch.
Přímo na území Rudolfova železnice nevede, do oblasti asi 600 metrů západně od západní hranice Rudolfova však vede železniční vlečka od Českých Budějovic.
V letech 1932-1955 fungovalo jižně od města, na svahu Dlouhého vrchu malé letiště pro kluzáky, mezi lety 1946-1952 i s hangárem pro pět letadel a řídící věží. Ve druhé polovině 20. století se místo využívalo pouze k letům na rogalu a na místě byl instalován pomník bezmotorového létání. Později se prostor začal využívat k paraglidingu.[6][7]
Přírodní poměry
Město leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Z Rudolfova je za hezkého počasí velmi krásný výhled přes Českobudějovickou pánev na Kleť a střední Šumavu (Boubínská a Želnavská hornatina).
Lesy východně od města v údolích Rudolfovského potoka a Vráteckého potoka, které protékají po okraji města, jsou příjemné pro procházky v přírodě – toho využívají rodiny s dětmi z Českých Budějovic, protože do Rudolfova jezdí autobusy MHD. Na severním okraji Rudolfova dále začíná cyklistická stezka, kterou vybudovala sousední obec Hlincová Hora.
Fotogalerie
-
Základní škola a kostel sv. Víta -
Sbor smíření Církve československé husitské -
Měšťanský dům čp.130 - kulturní památka -
Usedlost čp.152 - kulturní památka -
Usedlost čp.160 - kulturní památka -
Rudolfov - hostinec Na Americe
_(1).jpg)
-
Usedlost čp. 36 - kulturní památka
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ [1]
- ↑ Pobočky UHÚL
- ↑ Na Dubičák se na jeden den vrátili letci. Českobudějovický deník. 2011-06-26. Dostupné online [cit. 2017-08-20].
- ↑ WWW.WPARTNER.CZ, WRS - redakční systém - W Partner s.r.o. -. O obci - Obec - Obec Dubičné. www.dubicne.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online.
Literatura
- Böhnel Bedřich: Dějiny města Rudolfova, České Budějovice 1956.
- Černý Jiří: Farní kostel sv. Víta v Rudolfově. Stručně z historie. Rudolfovský Patriot. Občasník rudolfovského spolku Patriot, 2000, č. 7 (prosinec), s. 8 – 11.
- Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008.
