Rudolf z Tiefenbachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf von Tiefenbach
Rudolf z Tiefenbachu
Rudolf z Tiefenbachu
Narození: 1582
Úmrtí: 4. březen 1653
Český znak Nová Paka, Koruna česká
Vojenská kariéra
Hodnost: Maršál
Doba služby: 1613–1634
Sloužil: Znak Svaté říše římské Svatá říše římská
Český znak Koruna česká
Znak Katolické ligy Katolická liga

Rudolf z Tiefenbachu (1582 - 4.3.1653) byl vojenský velitel sloužící Svaté říši římské v průběhu třicetileté války.

Tiefenbachové[editovat | editovat zdroj]

Původem štýrský rod Tiefenbachu (Teuffenbachu) se dostal na Moravu v roce 1578. Tehdy císař Rudolf II. propustil léno v Drnholci do svobodného dědičného vlastnictví a prodal jej Kryštofu z Teuffenbachu, svému dosavadnímu veliteli na chorvatsko-slavonské hranici, polnímu zbrojmistru a dvorskému válečnému radovi. Na Drnholecké panství pak Kryštof přivedl charváty a osídlil jimi pusté vesnice. Kryštof z Teuffenbachu zemřel v roce 1598 a zanechal po sobě čtyři potomky - tři syny: Fridricha, Zikmunda a Rudolfa, a dceru Zuzanu.

Tiefenbachové byli luteráni a to se projevilo i na jejich postojích před a v průběhu třicetileté války.

Nejstarší Fridrich se přidal na stranu pozdějšího císaře arciknížete Matyáše táhnoucího v srpnu 1608 přes Drnholec do Brna. V roce 1611 se přidal k tažení proti císaři Rudolfu II. a inicioval odboj moravských stavů. Půjčoval peníze na vyplácení žoldu stavovskému vojsku, za což byl odměněn olomouckými biskupskými statky ve Vyškově a Pustiměři. 5.8.1619 vedl stavovská vojska v bitvě u Dolních Věstonic, kde porazil vojska císařského generála Dampierra. V únoru 1620 dobyl Mikulov a zpustošil sídlo kardinála Ditrichsteina. Fridrich však trpěl těžkým revmatismem a tak se po dobytí Mikulova odebral na léčení do švýcarských lázní Pfeftern. Zde byl zajat vojáky katolických kantonů, přepraven do Innsbrucku a 27.května 1621 popraven jako úhlavní nepřítel císaře.

Na straně stavů stál i Zikmund, který vlastnil panství Veveří. 9. prosince 1619 byl zvolen na zemském sněmu v Brně stavovským defensorem. 15. června 1620 byl stavy zmocněn k pečetění zápisů vydávaných zemským sněmem na vypůjčené peníze. Po porážce stavů na Bílé hoře byl odsouzen k smrti a ztrátě statků. Po přímluvě tchána jeho druhé manželky Bohunky Karla st. ze Žerotína u císaře dostal milost. Poté se Zikmund věnoval správě svých statků. 9. března 1628 bylo vydáno nařízení pánům, rytířům a měšťanům královských měst, kteří nechtěli přestoupit ke katolictví, aby prodali své statky a vystěhovali se ze země. Tchán Žerotín odešel v roce 1629 do Vratislavi. Zikmund s Bohunkou odešli do Prešpurku. Nemuseli však prodat své statky. Zikmund zemřel v roce 1637 a drnholecké panství po něm zdědil bratr Rudolf.


Rudolf z Teufenbachu[editovat | editovat zdroj]

Přestože byl Rudolf původně protestantem, připojil se v roce 1613 ke katolickým Habsburkům.

14. října 1619 vedl císařské oddíly v bitvě u Prešpurku, kde byl poražen Bethlenem Gáborem.

V bitvě na Bílé hoře vedl pravé křídlo císařského vojska a 1.pluk císařské armády, jehož součástí byli i regiment kyrisníků Albrechta z Valdštejna a jízdní regiment Jeana de Gauchiera.

Když padl 10.7.1621 během obléhání pevnosti Nové Zámky Karel Bonaventura Buquoy, Rudolf z Tiefenbachu převzal část jeho velení.

V roce 1623 se stal katolíkem a podporoval násilnou protireformaci na Moravě.

Za třicetileté války působil v armádě Tillyho a bojoval proti Sasům vedeným Hans Georgem z Arnim.

V roce 1631, poté co Torquato Conti odešel ze své funkce a velení předal Valdštejnovi, byl Rudolf z Tiefenbach povýšen do hodnosti maršála císaře Svaté říše římské.

Po roce 1634 byl Rudolf u císařského jedním z dvorních válečných radů s velkým vlivem u vídeňského dvora. Měl právo udílet šlechtictví a razit vlastní minci.

Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu a zkonfiskování jeho statků císařem, se Rudolf v roce 1635 stává držitelem Jičína. Jako příznivci císaře jsou jeho statky pustošeny v následných letech Švédy. Roku 1636 se stal Rudolf majitelem dalšího majetku po Valdštejnovi, kumburského a úlibického panství i s Novou Pakou. Po bratru Zikmundovi zdědil též v roce 1637 panství Drnholec.

V roce 1639 byl jmenován rytířem Řádu Zlatého rouna.

V roce 1650 sepsal závěť v níž zavázal mimo jiné své dědice k výstavbě kláštera pro konvent paulánů v Nové Pace.

Rudolf z Tiefenbachu zemřel 4. března 1653 v Nové Pace. Panství podle závěti získala jeho manželka Marie Eva Alžběta rozená ze Šternberka.