Rudolf von Ribbentrop
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
Rudolf von Ribbentrop (11. března 1921, Wiesbaden, Německo) byl syn posledního říšskeho ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a potomek slavné vojenské rodiny.
[editovat] Životopis
Členové Ribbentropovy rodiny po staletí se ctí sloužili německé armádě (např. praděd Rudolfa von Ribbentrop bojoval v německo-dánské válce v roce 1864 jako gardový kapitán a bylo mu udělené vyznamenání Pour le Merité; jeho otec obdržel rovněž vyznamenání jako generál v první světové válce). Rudolf von Ribbentrop absolvoval své školní vzdělání na berlínském gymnáziu, následně studoval na londýnské internátní škole a nakonec odešel do ústavu Napola v Ilfelde, kde maturoval.
Na začátku druhé světové války se dobrovolně přihlásil k SS-Verfügungstruppe, nejhorším z Waffen-SS. Jeho vojenská kariéra začala v 11. Kompanie, Infanterieregiment „Deutschland“, které v té době velel Standartenführer Felix Steiner. S touto rotou se také zúčastnil francouzského tažení a osvědčil se při diverzních nasazeních na frontě do takové míry, že mu byl dne 13. srpna 1940 udělen Železný kříž 2. třídy a současně byl povýšen do hodnosti Sturmmann. Hned potom následovalo jeho převelení do Junkerschule v Braunschweigu, kde byl po absolvování kurzu znovu povýšen do hodnosti nadpraporčíka. Dne 20. dubna 1941, tedy ještě před svými 20. narozeninami, byl povýšen do hodnosti Untersturmführera.
Počátkem ruského tažení sloužil jako velitel čety v průzkumné jednotce SS-Kampfgruppe „Nord“ ve Finsku, při akcích byl poprvé zraněn. V únoru 1942 došlo ke vzniku nové Panzerabteilung „Leibstandarte Adolf Hitler“. Jako velitel její 7. Kompanie byl podruhé zraněn a nato vyznamenán Železným křížem 1. stupně.
Rok 1943 byl pro Rudolfa von Ribbentrop, v té době bojujícího v bitvě o Charkov a v operaci „Zitadelle“, rokem, kdy osvědčil své bojové schopnosti. O tom, že je vynikající voják, také svědčí to, že mu byl udělen Rytířský kříž dne 15. července 1943. Následně změnil, nyní už v hodnosti Obersturmführera, místo svého působení z východu na západní frontu, kde byl vyměněn za velitele tankového pluku SS-Division „Hitlerjugend“ a současně byl vyznamenán Německým křížem v zlatě.
Válku ukončil v hodnosti Hauptsturmführera v roku 1945 v Maďarsku. Po skončení války pracoval úspěšně jako obchodník ve Frankfurtu nad Mohanem a Wiesbadenu.
