Rudolf Otto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rudolf Otto

Rudolf Otto (25. září 1869 - 6. března 1937) byl německý luteránský teolog, indolog a fenomenolog náboženství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Otto se narodil se v Peine, města nedaleko Hannoveru. Jeho otec se jmenoval Wilhelm Otto a měl se svou ženou třináct dětí, Rudolf byl dvanáctým narozeným. Studoval gymnázium v Hildesheimu. Roku 1888 zde maturoval a poté začal studovat teologii na univerzitě v Erlangenu. Po roce však přestoupil na univerzitu do Göttingen. Studium završil obhájením disertační práce s názvem Spiritus sanctus bei Luther (Duch Svatý u Luthera). Roku 1906 dostal v Göttingen mimořádnou profesuru v oblasti filosofie náboženství a začíná zde vyučovat. Po dvou letech se jeho zájem začal soustřeďovat do systematické teologie. Díky stipendiím, které obdržel, vykonal mnoho cest po celém světě, kde se seznámil s mimokřesťanskými náboženstvími. Nejvíce se začal zajímat o hinduismus. Od roku 1915 začíná působit jako profesor systematické teologie ve Vratislavi, o dva roky později začíná působit ve stejné funkci na univerzitě v Marburku, kde zůstává až do roku 1929, kdy odchází do důchodu. Osm let na to umírá na zápal plic po tom, co spadl z dvacetimetrové věže. Existují nepotvrzené dohady, že se jednalo o sebevraždu. Je pohřben na marburském hřbitově. Rudolf Otto nablaze proslul publikováním prací za nacistického režimu v Německu, např. o árijských božstvech, které měly s vědou pramálo společného.

Posvátno[editovat | editovat zdroj]

Asi nejvýznamnějším počinem Rudolfa Otta bylo sepsání díla Das Heilige. Über das irrationale in der Idee des göttlichen und sein Verhältnis zum Rationalen (česky vyšlo pod názvem Posvátno: Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě), vydaného v roce 1917. Posvátno či svato je pro Otta autonomní kategorie, která není z ničeho odvoditelná a doprovází všechna náboženství a tvoří jeho základ. Odmítá tím veškeré evolucionistické teorie o vzniku náboženství, které se snaží dokázat vývoj náboženských systémů a představ od těch neprimitivnějších až k rozsáhlým náboženským systémům s propracovanou teologií.

Ottův výklad posvátna je ovlivněn Schleiermacherovým pojetím náboženství jako autonomní provincie v mysli, která se projevuje ve vědomí naprosté závislosti člověka na Bohu. Dále byl Otto ovlivněn německým filosofem J. F. Friesem a jeho tezí o "pocitu pravdy", který se nedá dokázat, ovšem jen prožít. Rudolf Otto přichází s novým označením, které podle něj charakterizuje podstatu náboženství a je základní kategorií náboženské zkušenosti: mysterium tremendum et fascinans - něco co nás láká, přitahuje, ale zároveň nás to děsí a probouzí to v nás pocit strachu.

Ottův vliv[editovat | editovat zdroj]

Je těžké posoudit, na koho měl Rudolf Otto vliv, a na koho ne. Německoamerický teolog Paul Tillich nicméně přiznává, že byl ovlivněn jeho prací, a stejně tak i Mircea Eliade. Eliade použil Ottův koncept posvátna jako výchozí bod pro svou knihu Posvátné a profánní. Otto ovlivnil i C.S. Lewise, zejména jeho knihu The Problem of Pain. Měl vliv i na mnohé další, např. na Joachima Wacha, Heinricka Fricka či Gustava Menschinga.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Otto
  • 1898 - Geist und Wort nach Luther
  • 1901 - Die historisch-kritische Auffasung vom Leben und Wirken Jesu
  • 1904 - Naturalistische und religiöse Weltansicht
  • 1917 - Das Heilige. Über das irrationale in der Idee des göttlichen und sein Verhältnis zum Rationalen
  • 1917 - Texte zur indischen Gottesmystik I-II
  • 1923 - Aufsätze das Numinöse betreffend
  • 1926 - West-Östliche Mystik. Vergleich und Unterscheidung zur Wesensdeutung
  • 1930 - Die Gnadereligion Indiens und das Christentum. Vergleich und Unterscheidung
  • 1932 - Das Gefühl des Überweltlichen (Sensus Numinis)
  • 1932 - Sünde und Urschuld und andere Aufsätze zur Theologie

česky

Literatura[editovat | editovat zdroj]