Rudolf Kastner
| Rudolf Kastner | |
|---|---|
 Kastner ve vysílání Kol Jisra'el, fotografie z počátku 50. let | |
| Narození | 1906 Kluž, Rakousko-Uhersko (dnes Rumunsko) |
| Úmrtí | 15. března 1957 Tel Aviv, Izrael |
| Příčina úmrtí | atentát |
| Místo pohřbení | hřbitov Nachalat Jicchak |
| Politická strana | Mapaj |
| Příbuzní | Merav Micha'eli (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Jisra'el Kastner, také znám jako Rezső Kasztner (1906, Kluž – 15. března 1957, Tel Aviv) byl maďarsko-židovský novinář a právník, známý zprostředkováním záchrany téměř 1700 Židů z Německem okupovaného Maďarska během druhé světové války.
Kastner byl jedním z představitelů Pomocného a záchranného výboru (zkráceně známého jako Va'ada), což byla malá židovská skupina v Budapešti, která během druhé světové války nejprve pomáhala židovským uprchlíkům uniknout z Německem ovládané Evropy do Maďarska a po německé okupaci Maďarska od 19. března 1944 uniknout i z této země. Mezi květnem a červenem 1944 bylo do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau každý den deportováno na 12 tisíc maďarských Židů. Kastner v té době vyjednával s Adolfem Eichmannem o propuštění 1685 Židů, kteří by mohli bezpečně odjet do Švýcarska vlakem (později vešel ve známost jako Kastnerův vlak) výměnou za peníze, zlato a diamanty. V dubnu 1945 navštívil v rámci svého vyjednávání s Eichmannem také terezínské ghetto.
Po válce se Kastner přestěhoval do britské mandátní Palestiny a po vzniku Izraele se stal mluvčím na ministerstvu obchodu a průmyslu.[1] V roce 1952 byl v pamfletu psaném amatérským novinářem Malki'elem Gruenwaldem obviněn z kolaborace s nacisty. Obvinění pramenilo z části z Kastnerova vztahu s Eichmannem a plukovníkem SS Kurtem Becherem, z části též z jeho výpovědi v Norimberském procesu, díky níž se Becher vyhnul obvinění z válečných zločinů. Gruenwald byl u soudu obviněn z urážky na cti. Jeho právnímu zástupci se však podařilo proces obrátit proti Kastnerovi (proto je znám jako Kastnerův proces). Rozsudek nakonec padl v červnu 1955 a předsedající soudce Binjamin Halevy v něm Kastnera obvinil ze „zaprodání duše ďáblu“.[2] Soudce dále prohlásil, že záchranou Židů v tzv. Kastnerově vlaku a nevarováním ostatních, že jejich tzv. „přesídlení“ je ve skutečnosti deportací do plynových komor, Kastner obětoval většinu Židů, aby zachránil pár vybraných.[3] Generální prokurátor Chajim Kohen se proti rozsudku odvolal. Verdikt soudu však nakonec vedl k pádu izraelské vlády.[4]
Kastner na svůj post na ministerstvu rezignoval a stal se samotářem. Reportérům říkal, že žije se samotou „černější než noc a temnější než peklo“.[3] Jeho manželka upadla do depresí, kvůli nimž nemohla vstát z postele, zatímco jeho dcera musela snášet, že na ní její vrstevníci ze školy házeli na ulici kamení.[5] V lednu 1957 se Kastnerovým případem začal zabývat Nejvyšší soud. Necelé dva měsíce nato však byl na Kastnera 3. března 1957 spáchán atentát, když byl postřelen Ze'evem Ecksteinem, napojeným na bývalé příslušníky předstátní radikální organizace Lechi.[6] O dvanáct dní později na následky zranění zemřel. V lednu 1958 Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance a Kastnera očistil.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Kastner na anglické Wikipedii.
- ↑ BILSKY, Leora. Judging Evil in the Trial of Kastner. Law and History Review. Jaro 2001, roč. 19, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-07-17. (anglicky)
- ↑ a b BAUMEL-SCHWARTZ, Judith Tydor. Perfect Heroes: The World War II Parachutists and the Making of Israeli Collective Memory. Madison: University of Wisconsin Press, 2010. 302 s. Dostupné online. ISBN 978-0299234843. S. 119–122. (anglicky)
- ↑ a b On Trial. Time. 11. červenec 1955. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-21. (anglicky) Archivováno 21. 10. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Exoneration of Dr. Kastner. Time. 27. leden 1958. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-24. (anglicky) Archivováno 24. 10. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ PORTER, Anna. Kasztner's Train. New York: Walker & Co, 2007. 431 s. ISBN 978-1845297176. S. 405. (anglicky)
- ↑ The Kastner Affair (1957) [online]. Šabak [cit. 2012-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-07. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Kastner na Wikimedia Commons - (anglicky) Susan Freudenheim: Jewish Journal.com – Rudolph Kastner: Traitor or savior? (03/2011)
- (anglicky) Stephen Holden: The New York Times – Killing Kasztner: The Jew Who Dealt With Nazis (10/2009) – filmová recenze
- (anglicky) Ofri Ilani: Haaretz – 50 years on, Holocaust survivor defends Rudolph Kastner (12/2008)
- (anglicky) Jonathan Mark: Aish.com – Rudolf Kastner, the Jew who dealt with Nazis (10/2009)
