Rudolf Julius Skrbenský z Hříště
| Rudolf Julius Skrbenský z Hříště | |
|---|---|
| Narození | 1620 |
| Úmrtí | 1684 (ve věku 63–64 let) |
| Rodiče | Jan mladší Skrbenský z Hříště |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rudolf Julius Skrbenský z Hříště (1620 – po 1684) byl slezský a moravský šlechtic z rodu Skrbenských z Hříště.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Jana Skrbenského z Hříště a jeho manželky Judity Bruntálské z Vrbna.[1] Od roku 1645 se v doprovodu vyslance Jana Maxmiliána z Lamberka účastnil mírových jednání o ukončení třicetileté války v Osnabrücku.[2] Zde také později konvertoval ke katolictví.
| „ | Léta Páně 1649, dne 13. měsíce Julii, pan Rudolf Skrbenský, brater můj, který v Minstru a Osnabruku od začátku až do zavření pokoje při těch traktacích u jeho milosti pana hraběte Jana Maxmiliána z Lamberku byl, na Šenov v dobrém zdraví přijel, však ne tak zouplna, jak jest odjel, a to že jest náboženství své změnil, toho, co jest jednú Pánu Bohu slíbil, nezderžel a ku katolíkúm připadl, ačkoli sme nad příjezdem všichni nemálo se utěšili, však naproti tomu jeho odstúpení se serdečně zarmútili, čehož Bůh se polituj. | “ |
| — Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště[3] | ||
V lednu 1653 odcestoval spolu s vyslancem hrabětem Lamberkem na diplomatickou misi do Španělska.[4] Po návratu ze Španělska (v říjnu 1656) se 28. ledna 1657 oženil s Polyxenou Kobylkovou z Kobylího, vdovou po Zikmundovi Ferdinandovi Sakovi z Bohuňovic.[5] Z manželství se narodily děti: Jan Maxmilián († 1707), Bernart Josef († před 1755) a Marie Regina († 1715).[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 123.
- ↑ BRŇOVJÁK, Jiří, a kol. Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště : paměti hornoslezského barokního šlechtice. Ostrava ; Opava ; Český Těšín: Ostravská univerzita ; Zemský archiv v Opavě ; Muzeum Těšínska, 2010. 295 s. ISBN 978-80-7368-849-3. S. 136. Dále jen Paměti hornoslezského barokního šlechtice.
- ↑ Paměti hornoslezského barokního šlechtice, s. 148.
- ↑ Paměti hornoslezského barokního šlechtice, s. 157.
- ↑ Paměti hornoslezského barokního šlechtice, s. 158.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRŇOVJÁK, Jiří, a kol. Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště : paměti hornoslezského barokního šlechtice. Ostrava ; Opava ; Český Těšín: Ostravská univerzita ; Zemský archiv v Opavě ; Muzeum Těšínska, 2010. 295 s. ISBN 978-80-7368-849-3.
- STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 118–125.
- STIBOR, Jiří. Skrbenští z Hřiště a jejich náboženské vyznání. In: PANIC, Idzi; GOJNICZEK, Wacław; MAKOWSKI, Mariusz. Familia Silesiae T. 2.. Cieszyn: Polskie Towarzystwo historyczne, oddział w Cieszynie, 1997. ISBN 83-88204-01-7. S. 24–46.