Rudné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudné
Kostel Navštívení Panny Marie
Kostel Navštívení Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVysoká Pec
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel221 (2021)[1]
Katastrální územíRudné (10,09 km²)
PSČ362 21
Počet domů57 (2021)[2]
Rudné
Rudné
Další údaje
Kód části obce102644
Kód k. ú.702641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudné (německy Trinksaifen[3]) je vesnice, část obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 0,5 kilometru severozápadně od Vysoké Pece. V roce 2011 zde trvale žilo 213 obyvatel.[4]

Rudné je také název katastrálního území o rozloze 10,09 km².[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590.[6] Dějiny vesnice byly spojeny s nejdeckým panstvím.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází v okrsku Přebuzská hornatina, podcelku Klínovecká hornatina geomorfologického celku Krušné hory. Horninový podklad tvoří žuly krušnohorského plutonu. Severně od vesnice při prameništích bezejmenných potoků, levostranných přítoků Rudného potoka, bylo v roce 2020 vyhlášeno maloplošné chráněné území přírodní památka Rudenská luční prameniště.[8]

Hornictví[editovat | editovat zdroj]

Rudné vzniklo při ložiscích cínové rudy. Rýžování cínové rudy zde probíhalo již ve 13. a 14. století.[9] Tento údaj však není prokazatelný ani pravděpodobný. Z historických faktů vyplývá, že rýžovnické práce v údolí Rudného potoka zahájili první horníci na území Rudného až v polovině 14. století. Nízké průtoky v Rudném potoce si vyžádaly posílení z jiných zdrojů. Umělým vodním příkopem byly odváděny vody z přirozeného koryta RolavyChaloupek do rozsáhlých rýžovišť v okolí Rudného. Tato důležitá hornická památka regionálního významu, nazývaná rudenský vodní příkop byla dlouhá přibližně jedenáct kilometrů a patří mezi nejdelší vodní díla v Krušných horách. Kromě rýžování probíhala v Rudném i hlubinná těžba. Ta kulminovala v 16. století. Nejvýznamnějším hlubinným dolem posledního těžebního období byl důl Cínový důl svaté Marie Pomocné (Maria-Hilf Zinnzeche), který se nacházel jihozápadně od kostela Navštívení Panny Marie v místech dnešního ústavu sociální péče. Při geologickém průzkumu v roce 1955 bylo provedeno několik vrtů a vyhloubeny průzkumné šachtice. Odebrané vzorky vykazovaly obsahy 0,5–0,8 % cínu.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 481 obyvatel (z toho 681 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků, 1 463 Němců a šest cizinců. Až na tři evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 399 obyvatel: devět Čechoslováků, 1 383 Němců a sedm cizinců. Kromě dvou evangelíků a 230 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Rudného[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 569 1 579 1 567 1 571 1 610 1 481 1 399 163 157 184 153 160 162 213 221
Počet domů 205 232 225 235 243 247 261 276 35 32 35 35 55 57

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Rudné bylo samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kraslice, ale v letech 1910–1930 v okrese Nejdek. V letech 1949–1950 bylo osadou obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary-okolí. V letech 1961–1991 bylo částí města Nejdek v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Vysoká Pec v okrese Karlovy Vary.[14]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 277. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356. 
  7. a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 121–126. 
  8. Plán péče o zvláště chráněné území – Přírodní památku Rudenská luční prameniště 2020 – 2029. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2017. 54 s. S. 9. 
  9. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech, svazek V.. Praha: Československá akademie věd, 1962. S. 454. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21. 
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 489. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]