Granát (zbraň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ruční granát)
Ruční granát útočný, časovaný (US M26)
US cvičný obranný granát Mk.II tzv Pineapple (ananas)
Součásti německého granátu s rukojetí (Stielhandgranate)

Granát je zbraň na bázi trhaviny. Jedná se o kovové těleso, které je naplněno explozivní látkou.

Granát je složen z výbušniny a obalu, který se vlivem exploze rozlétává do okolí a v podobě střepin zasahuje cíl. Hlavní smrtící zbraní u granátu (obranného) tak není jeho explozivní potenciál, ale části pláště, které vlivem exploze získávají pohybovou energii.

Základní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Granáty ruční[editovat | editovat zdroj]

Ruční granáty lze dělit podle následujících kritérií:

Podle způsobu vrhání[editovat | editovat zdroj]

Podle způsobu užití[editovat | editovat zdroj]

  • protipěchotní granát
  • protipancéřový granát (protitankové)

Podle funkce[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Útočný granát

Je opatřen slabým pláštěm. Má za úkol na vzdálenost dohozu (10 až 20 m) zranit či usmrtit nepřítele, ale neohrozit a podpořit útočící jednotky, proto je jeho smrtící zóna menší než u obranného granátu.

  • 2. Obranný granát

Je opatřen silným pláštěm. Je používán obránci, kteří se většinou mohou schovat do připravených pozic, a proto je jeho smrtící zóna mnohem větší. Zabíjí střepinami.

  • 3. Speciální granát
    • zápalný
    • kumulativní, často s padáčkem pro vhození z bezprostřední blízkosti na střechu automobilu či obrněného transportéru
    • dýmový
    • osvětlující
    • plynový (slzný plyn ...)
    • flashbang (oslepující a ohlušující granát)
    • Termitový granát (v angličtine thermite grenade) (Tepelný granát. Obsahuje směs pyrohliníku a oxidu železitého, která po zapálení vydává teplotu 2000–3000 °C. Nepoužívá se jako zbraň, ale na likvidaci vybavení, aby jej nemohl použít nepřítel. Například vhozením granátu do motoru auta dojde k jeho protavení a auto bude nepoužitelné. Vysoká teplota sama způsobí tavení kovů v blízkosti a struska železa vzniklá při hoření termitu protavuje blok motoru. K hoření termitu není potřeba kyslík, ten je obsažen přímo ve směsi. Při kontaktu s vodou může dojít i k explozi. Extrémní teplota rozloží vodu na kyslík a vodík. Vodík s kyslíkem vytvářejí třaskavou směs a termitem je tato směs okamžitě zapálena. Může být použit též jako zápalný granát.)
    • termobarický granát - obsahem je typicky kolem 300 g výbušniny s obsahem práškového hliníku, pro vhození do místností a útok tlakovou vlnou, má slabý plášť, místnost je následně zahlcená dýmem
  • Cvičný granát

Podle zapalovače[editovat | editovat zdroj]

  • dopadový
  • časovaný
  • kombinovaný (oba způsoby)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V první polovině 15. století jsou navrženy první explozivní střely, granáty vystřelovaté z děl. Ve větším rozsahu se uplatňují teprve v následujících stoletích.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JÍLEK, František; KUBA, Josef; JÍLKOVÁ, Jaroslava. The World Inventions in Dates. Praha: Nár. tech. muzeum, 1979. S. 40. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]