Rozpadová řada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rozpadová řada (též přeměnová řada nebo radioaktivní řada) popisuje postupný radioaktivní rozpad nestabilních jader těžkých prvků. Rozpad v těchto řadách probíhá vždy vyzařováním částic alfa (jader helia) nebo beta (elektronů). S výjimkou neptuniové řady začínají všechny základní řady relativně stabilním, v přírodě se běžně vyskytujícím izotopem (ze skupiny aktinoidů), s poločasem rozpadu nad půl miliardy let. Na konci každé rozpadové řady je stabilní izotop.

Rozpadové řady[editovat | editovat zdroj]

Všechny 4 rozpadové řady graficky v angličtině

Jsou známy čtyři základní rozpadové řady:

Protože při radioaktivním rozpadu alfa se nukleonové číslo snižuje o 4 a při rozpadu beta zůstává zachováno, jsou možné pouze tyto čtyři rozpadové řady, spojující nuklidy s nukleonovým číslem rovným A = 4n (thoriová), A = 4n + 1 (neptuniová), A = 4n + 2 (uranová) a A = 4n + 3 (aktiniová), kde n je přirozené číslo.

S výjimkou neptuniové řady jsou ostatní tři dochované v přírodě Země. Z neptuniové řady se kvůli krátkým poločasům rozpadu jejích členů přirozeně vyskytuje pouze poslední radionuklid řady, bismut 209, který byl dlouho považován za koncový člen, než bylo v r. 2003 objeveno, že se rozpadá přeměnou alfa s poločasem rozpadu 1,9 × 1019 let (miliardkrát delší než předpokládaný věk vesmíru) na stabilní thallium 205.

Započítáme-li však umělé radionuklidy, získané jadernými reakcemi, lze počátky radioaktivních řad prodloužit k nuklidům vyšších nukleonových čísel. Thoriová řada tak může začínat kaliforniem 252, neptuniová kaliforniem 249 apod. U nuklidů vysokých nukleonových čísel se však mezi potenciálními způsoby rozpadu vyskytuje i spontánní štěpení, které narušuje příslušnost produktů k rozpadové řadě.


Uvažují-li se umělé radionuklidy, označují se za hlavní rozpadové řady řetězce začínající nuklidem stabilním vůči rozpadu beta, tedy ležícím na tzv. linii stability (rozumí se na diagramu nuklidů A-Z nebo N-Z, tedy se souřadnicemi danými protonovým a nukleonovým případně neutronovým číslem). Nuklidy vzdálené od této linie se kaskádou rozpadů beta buď přemění na nuklid některé z řad, nebo (u nukleonových čísel pod 205) na stabilní nuklid. I tyto kaskády rozpadů se někdy označují termínem rozpadové řady. Některé se dokonce vyskytovaly na Zemi jako důsledek přirozených štěpných reakcí.

Související články[editovat | editovat zdroj]