Roxelana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roxolana na dřevorytině od anonymního autora z roku 1550, jak si ji v Benátkách představuvali jako Rusku.
Roxolana
Sultánka Roxolana

Haseki Hürrem Sultan (turecky Hürrem z perského خرم - ḫurram‚ radostiplná‘; známa také Roxelane, Roxelana, Roxolana, Ruziac nebo Rossa; 1505 nebo 1506, Ukrajina - 17. dubna 1558, Istanbul) byla manželka tureckého sultána Sulejmana Nádherného, matka sultána Selima II.

 Firuze sultan

Původ Podle pramenů se narodila v Albánii.Její matkou měla bít Ellie.Firuze se narodila v roce 1515,v květnu ve znamení býka.Její povaha byla chitrá uměla číst, psát a dobře ovládala latinu.Jednoho dne ale zabloudí lodí,a v Rusku v Osmanské říši.A stane Se pro Sulejmana milenkou. Velká láska Friruze se do něho beznadějně zamiluje ale i on do ní.Staváse jeho milenkou v roce 1535,Sulejman je celý štastný.Firuze si ale přeje aby si ji Sulejman vzal a stala se jeho jedinou manželkou,a Hurrem jeho druhou manželku,aby odkopla stranou.Sulejman si ji vezme v roce 1536, jejich svatba je velkolepá. Hurrem na Firuze žárlí. Firuze otěhotní.A na svět přivádí syna který dostává jméno Mehmed.Hurrem hledá lest jak se samotné Firuze zbavit.Touží jí otrávit ale to se jí nepovede.

Firuze jako sultánka

Podle pramenu nebyla chitrá. Nebyla dobrá zato Hurrem sultánová druhá manželka už ano. Svého syna Mehmeda kojila a přála si aby její syn byl následníkem. Firuizin konec Hurrem hledala lest jak se jí zbavit. Až zjistila že má Firuze tetování.Sulejman se tak rozloučil se svou milovanou a poslal ji zpět do Albánie. Hurrem ještě nechá uškrtiti jeho malého syna. Což se jí také povede. Sulejman se kvůli Hurrem rozvede. A Hurrem se stane jeho jedinou zákonitou manželkou.

Obsah

Manželka vládce [editovat]

Sulejman I., syn Selima I. Hrozného, byl jedním z nejznámějších tureckých sultánů. V Evropě ho nazývali Nádherný, v Turecku Kanuni (Zákonodárce) pro zavedení souboru zákonů, vytvořených na podporu zájmů feudálů a připoutání rolníků k jejich usedlostem, jež většinou těmto feudálům náležely; fakticky jeho zákony zavedly v Turecku nevolnictví.

Do sultánova serailu, resp. do jeho harému, zvaného «Bab-us-saade (Brána blaženství)», se Roxolana dostala jako prostá konkubína, záhy se však stala Sulejmanovou velkou láskou. Sultán jí dokonce věnoval své verše (byl básníkem a psal pod pseudonymem Muhibbi). Zakrátko dosáhla toho, že dosavadní sultánova žena Gülbahar přišla o Sulejmanovu přízeň, a po léta byla jeho jedinou ženou.

Podle zákonů islámu mohl mít sultán čtyři zákonité ženy a tolik souložnic, kolik byl schopen uživit. Podle tradice se však sultánové do Sulejmana I. neženili. Fakticky se Roxolana stala první oficiální manželkou Sulejmana I. Před svatbou, jež se uskutečnila v roce 1530, přijala samozřejmě islámskou víru. Jejich prvorozený se narodil v roce 1521.

Dopis Roxolany polskému králi Zikmundu II. Augustovi.

Po oficiálním svatebním obřadu Sulejman pozvedl Roxolanu do pozice baš-kaduni, hlavní ženy. Nenazval ji jinak, než "Haseki" (Milá srdci) a "Hürrem (Radostiplná). Hürrem byla nejen zkušenou milostnicí, ale i inteligentní, zajímavou společnicí, skvěle se orientující v umění i státních záležitostech. Ve dnech odloučení - Sulejman za svůj život uskutečnil 13 vojenských tažení - si dopisovali vytříbenými verši v perštině a arabštině.

Roxolana, jedna z nejvzdělanějších žen své doby, přijímala zahraniční posly a vyslance, odpovídala na dopisy zahraničních panovníků, vlivných velmožů a umělců. Měla tedy pravděpodobně významný vliv na tureckou zahraniční politiku; zachovaly se její dva listy polskému králi Zikmundu Augustovi, v nichž vyjadřovala účast po smrti Zikmunda I. Starého. Existuje teorie, že relativně vlídná politika Sulejmana vůči Polsku měla svůj původ v Roxolanině vlivu, jež pociťovala stále silné vazby k rodné zemi.

Z její iniciativy (jako první ženy v Turecku) byla v Istanbulu postavena řada mešit, lázně a madrasy (náboženské školy), kromě Istanbulu pak i např. v Mekce, Medině a Drinopolu.

Potomci [editovat]

V roce 1521 porodila Roxolana sultánovi Sulejmanovi syna Mehmeda; celkem porodila Sulejmanovi šest dětí - dceru a pět synů, z nichž jeden zemřel v útlém věku a ostatní zahynuli v bojích o trůn, vyjma jediného, pozdějšího sultána Selima II.:

  • syn Mehmed (1521-?)
  • dcera Mihrimah (1522-1578) ∞ Rüstem Paša (1500-1561), turecký velkovezír
  • syn Abdulláh (1523 - 1526)
  • syn Selim II. (1524 – 1574) - Sulejmanův nástupce
  • syn Bajezid (1527-1561)
  • syn Džangir (1535-1553)

Svého silného vlivu na Sulejmana využívala k upevnění nástupnictví trůnu pro některého ze svých synů. Ve válce o vliv na dvoře dospěla až k vraždě nejstaršího Sulejmanova syna Mustafy (1553, ze spojení s Gülbahar) a velkovezíra Ibrahima (1536).

Osudy potomstva [editovat]

Sulejman údajně nejvíce miloval svou jedinou dceru Mihrimah, kterou v roce 1539 jako sedmnáctiletou provdal za padesátiletého velkovezíra Rüstem-pašu; ten byl posléze popraven. Na její počest postavil Sulejman mešitu. Po smrti Hürrem byla Mihrimah otcova rádkyně.

Ze všech synů otce sultána přežil jediný, Selim (nazývaný Selim Opilec). Ostatní zahynuli v bojích o trůn; kromě nich zemřel i Mustafa, Sulejmanův syn od jeho ženy Gülbahar. Podle jedné verze to byla právě Roxolana, jež spřádajíc intriky proti Mustafovi způsobila jeho smrt: navedla otce proti synovi a na Sulejmanův příkaz byl Mustafa zardoušen. Legenda dodává, že nejmladší syn, hrbatý Džangir, oblíbenec Sulejmanův, zahynul steskem po tomto svém nevlastním bratrovi (mohlo jít o duševní chorobu, vyvolanou touto popravou, jíž musel být přítomen); na jeho počest postavil Sulejman v roce 1559 mešitu.

Bajezid po nezdařilém pokusu zabít Selima spolu s 12 tisíci svých lidí uprchl do Persie na dvůr šáha Tahmáspa I. a v Osmanské říši, jež v té době byla s Persií ve válečném stavu, byl považován za zrádce. Později Sulejman uzavřel s Persií mír a dohodl se s perským šáhem, že za 4000 zlatých mincí zabijí Bajezidovy spolubojovníky a jeho samotného i s jeho čtyřmi syny předají sultánovým vyslancům. Rozsudek smrti, který Sulejman nad synem vynesl, byl vykonán 28. listopadu roku 1562.

Nástupcem Sulejmana na trůně Osmanské říše se stal v roce 1566 Selim II., považovaný za nejméně schopného ze všech sourozenců.

Smrt [editovat]

Roxelana zemřela ve spánku, služebné ji našli mrtvou v posteli 15.dubna 1558.

Odrazy v umění [editovat]

Spolu s manželem se stala hrdinkou řady uměleckých děl. Inspirovala malíře, spisovatele a dramatiky, hudební skladatele (např. symfonie C-dur Josefa Haydna z roku 1777); v poslední době je protagonistkou i televizních seriálů. Zatím posledním takovým počinem je turecký seriál Muhteşem Yüzyıl (2011), uváděný v České republice pod názvem Velkolepé století; v Turecku vzbudil vlnu nevole kvůli údajnému překrucování historických faktů a kvůli tomu, že (podle tureckého premiéra Recep Tayyip Erdoğana) má představovat tureckou historii v nepříznivém světle.

Zajímavost [editovat]

Na Roxolaninu počest byl nazván druh opic Langur Čínsky (Pygathrix roxellana), vyznačující se (tak jako ona) nahoru ohrnutým nosem - "pršákem".

Interiér Roxelaniny hrobky v Sulejmanově mauzoleu v Istanbulu

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Roxelana
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roxelana&oldid=10334417“