Rovnoměrně zrychlený pohyb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rovnoměrně zrychlený pohyb je takový zrychlený pohyb, při kterém se nemění velikost zrychlení, avšak směr vektoru zrychlení se měnit může.

Při rovnoměrně zrychleném pohybu se těleso (hmotný bod- u tělesa je zanedbán objem a rozměry) pohybuje po obecné křivce.

Speciálním případem rovnoměrně zrychleného pohybu je rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb, při kterém se nemění nejen velikost zrychlení, ale ani směr vektoru zrychlení, takže pohyb probíhá po přímce.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Příkladem rovnoměrně zrychleného pohybu je volný pád či šikmý vrh (v ideálním případě, tj. bez působení odporu prostředí).

Výpočty[editovat | editovat zdroj]

Dráha rovnoměrně zrychleného pohybu[editovat | editovat zdroj]

Pro výpočet dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu používáme následující vzorec:

Kde je počáteční rychlost, zrychlení a čas. V případě, že se těleso začne pohybovat z nulové rychlosti, tak vynecháváme.

Při výpočtu dráhy volného pádu nahrazujeme neznámou písmenem , které představuje gravitační zrychlení.

Výpočet dráhy tělesa při volném pádu tedy vypadá takto:

Rychlost rovnoměrně zrychleného pohybu[editovat | editovat zdroj]

Pro výpočet rychlosti rovnoměrně zrychleného pohybu používáme následující vzorec:

Stejně jako u dráhy, v případě, že se těleso začne pohybovat z nulové rychlosti, tak neznámou vynecháváme.

Při výpočtu rychlosti volného pádu nahrazujeme neznámou písmenem , které představuje gravitační zrychlení.

Výpočet rychlosti tělesa při volném pádu tedy vypadá takto:

Související články[editovat | editovat zdroj]