Rovigo
| Rovigo | |
|---|---|
 Náměstí Viktora Emanuela se lvem na sloupu | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°4′ s. š., 11°47′ v. d. |
| Nadmořská výška | 7 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
| Region | Benátsko |
| Provincie | Rovigo |
| Administrativní dělení | Boara Polesine, Borsea, Buso, Concadirame, Fenil del Turco, Granzette, Grignano Polesine, Mardimago, Roverdicrè, Sant'Apollinare, Sarzano |
  Rovigo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 108,55 km² |
| Počet obyvatel | 52 206 (2009) |
| Hustota zalidnění | 480,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0425 |
| PSČ | 45100 |
| Označení vozidel | RO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rovigo je italské město v Benátsku, hlavní město stejnojmenné provincie. Žije zde přibližně 50 tisíc[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Rovigo se nachází asi 41 kilometrů od Jaderského moře a mezi řekami Adige na severu a Pádem a kanálem Bianco na jihu. Na kanálu Bianco je od roku 1998 přístav.
Sousední obce: Anguillara Veneta (PD), Arquà Polesine, Barbona (PD), Boara Pisani (PD), Bosaro, Ceregnano, Costa di Rovigo, Crespino, Lusia, Pontecchio Polesine, San Martino di Venezze, Vescovana (PD), Villadose, Villanova del Ghebbo.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město bylo založeno v době římské, latinsky se nazývalo Rhodigium. Centrem středověkého města byl biskupský hrad, obehnaný vodním příkopem, z něhož se dochoval jen úsek zdi opevnění. Katedrála stojí na místě prvního chrámu z roku 920, který dal postavit biskup Pavel II. z Adrie. Ve středověku bylo město obehnáno hradbami a připojeno k Benátské republice, pod niž náleželo až do 18. století. V 16.až 17. století bylo opevnění zdvojeno a doplněno o citadelu. Hradby byla zbořeny v 19. století, ponechány jen samostatně stojící palácové věže.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Terén je zde velmi rovný. Půda je velice úrodná a vhodná především k pěstování kukuřice a jiných kulturních plodin. Tradici má pěstování vinné révy.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála sv. Štěpána - stavba gotická z roku 1361, průčelí barokní z poloviny 18. století, chybí mramorové obklady fasády, které byly plánovány ale neosazeny; konkatedrála diecéze Adria-Rovigo
- kostel Panny Marie, zvaný rotunda (Chiesa Beate Vergine del Soccorso) -polygonální manýristická stavba z konce 16. století, samostatně stojící věž zvonice, architekt Francesco Zamberlan
- Kostel sv. Františka a Justiny - klasicistní stavba s novořeckou výzdobou
- Torre civica - městská věž u radnice; symbolem města jsou dvě věže
- Paláce: Palazzo Venezze (z roku 1715), Palazzo Roncalle, Palazzo Roverella, Palazzo Ravenna (1858), Palazzino Minelli
- Pomníky: okřídlený lev na sloupu z roku 1519 (symbol Benátské republiky), bronzový jezdecký pomník Giuseppe Garibaldiho, Mramorový pomník krále Vittoria Emanuela II.
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Museo grandi fiumi - regionální muzeum archeologie a historie
- Pinacoteca dell'Accademia - obrazárna
Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]
- Univerzita (Consorzio Università di Rovigo), založena roku 1995, spojena do konsorcia s univerzitami v Padově a ve Ferraře, má vlastní právnickou fakultu
- Konzervatoř
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Viernheim, Německo
Bedford, Spojené království
Tulcea, Rumunsko
Satonévri, Burkina Faso
Silandro, Itálie
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Katedrála -
Torre civica a lodžie, náměstí Vittorio Emanuele II. -
Kostel sv. Františka a Justiny -
Palazzino Minelli -
Palazzo Roverella -
Palazzo Roncale -
Accademia Concordi
_01.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovigo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
