Republikanische Wehr
| Republikanische Wehr (Rote Wehr) | |
|---|---|
 Pamětní deska RW v Mikulově | |
| Země |  Československo |
| Vznik | 1926[1] |
| Zánik | 1939[1] |
| Typ | polovojenská organizace |
| Funkce | ochrana politických akcí DSAP, špionáž a kontrašpionáž, boj s protistátními silami |
| Velikost | několik tisíc příslušníků[1] |
| Účast | |
| Války | Sudetoněmecké povstání |
Republikanische Wehr („Republikánská obrana“) byla československá polovojenská organizace německých antifašistů, do poloviny 30. let označovaná jako Rote Wehr[2] („Rudá obrana“).[1] V září 1938 příslušníci RW bojovali v československém pohraničí proti sudetoněmeckým povstalcům.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Organizace Rote Wehr vznikla jako uniformovaná pořádková jednotka německé sociálně demokratické strany, jejíž první oddíl vznikl v říjnu 1926 v Hostinném. Navzdory legislativnímu zákazu budování polovojenských stranických jednotek se Rote Wehr postupně etablovala a úřady ji tolerovaly jako opozici protistátních bojůvek.[1]
Označení Republikanische Wehr se začalo používat v roce 1935,[1] oficiálně pak od roku 1937, kdy se československé orgány rozhodly v rámci akce „Věrnost za věrnost“ vydat německým antifašistům zbraně.[3] Slavnostní přísaha věrnosti Republikanische Wehr Československé republice proběhla 3. července 1938.[1] V průběhu září se příslušníci RW střetávali s henleinovci a pomáhali udržovat pořádek. Po vypuknutí Sudetoněmeckého povstání a vyhlášení všeobecné mobilizace působila Republikanische Wehr spolu s jednotkami Stráže obrany státu nebo plnila samostatné úkoly.[3]
V boji s Freikorpsem několik členů RW padlo. Někteří však podlehli výhrůžkám nebo propagandě a dezertovali. Po vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 museli z pohraničí odejít také němečtí sociální demokraté a další antifašisté, ale československé úřady údajně vrátily do Německa asi 20 tisíc uprchlíků, z nichž zhruba polovina skončila v koncentračních táborech.[3] Republikanische Wehr byla definitivně zrušena po okupaci a její členové byli spolu s Němci, kteří uposlechli výzvy k mobilizaci, vystaveni perzekucím nacistického režimu.[1]
Organizace, výstroj a výzbroj[editovat | editovat zdroj]
Rote Wehr byla řízena německým sociálně demokratickým politickým vedením, kterému podléhaly Gruppe v čele s Gruppenführerem. Jedna Gruppe se skládala ze tří jednotek označovaných jako Zehnerschaft. Ty byly vedeny Zehnerschaftführerem a tvořeny celkem deseti příslušníky, tzv. Ordnery.
Typická uniforma Ordnerů sestávala ze světle hnědé čepice, košile modré barvy s červenou kravatou a modrých nebo černých kalhot s opaskem, případně též světle hnědého kabátu. Ženské příslušnice RW nosily blůzy a sukně v odpovídajících barvách. Hodnosti byly rozlišeny rukávovým štítkem se stříbrnými proužky, na velitelských uniformách byly také červeně lemované nárameníky modré barvy.
K vojenskému výcviku byly u RW využívány vzduchovky, na podzim 1938 měly být používány také zbraně dodané československou armádou.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i KROUŽEK, Michal. Rote Wehr (Republikanische Wehr) [online]. vojsko.net, 2014-09-15 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Armády českých politiků: české polovojenské jednotky 1918–1945. Cheb: Svět křídel, 2009. 162 s. ISBN 978-80-86808-60-4. S. 40.
- ↑ a b c SCHLANGE, Karl. Republikanische Wehr [online]. valka.cz, 2005-01-21 [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Národní archiv Webová výstava: Němečtí antifašisté z Československa v archivních dokumentech (1933–1948)