Otočení (geometrie)
V geometrii představuje otočení neboli rotace v eukleidovské rovině geometrické zobrazení, které je charakterizováno tím, že spojnice všech bodů s pevně zvoleným bodem, tzn. středem otočení, se změní o stejný úhel a vzdálenost bodů od středu otáčení zůstává nezměněna.
Otočení v rovině kolem středu
o (orientovaný) úhel
je tedy takové shodné zobrazení, při kterém je obrazem bodu
bod
, pro který platí
a velikost úhlu
je
. Obrazem středu otočení
je opět bod
.
Podobně se dá definovat rotace v třírozměrném prostoru jako otočení kolem jisté osy o pevný úhel. Tvar a velikost jednotlivých geometrických útvarů se při otočení nemění. Při otočení se také nemění dimenze otáčeného geometrického útvaru.
Otočení se řadí mezi shodná zobrazení.
Matice rotace [editovat]
Rotace v dvourozněrné Eukleidově rovině kolem počátku souřadnic o úhel
je dána vztahy

.
Čárkované souřadnice
jsou souřadnice otočeného bodu, který měl před otočením souřadnice
. Podobně rotace v třírozměrném Eukleidově prostoru o úhel
kolem osy
je dáno vztahem
Obecná rotace v prostoru se dá zapsat ve vektorovém tvaru
kde
je ortogonální matice.
Matice rotace kolem osy
, kde n12 + n22 + n32 = 1 o úhel
je
.
Množina všech takových matic tvoří speciální ortogonální grupu
.
Rotace souřadnic [editovat]
Někdy se předpokládá, že se objekty v prostoru nezměnily, ale otočil se "pozorovatel", což odpovídá změně souřadnic. Změna souřadnic, která je dána stejným vzorcem jako rotace v prostoru, se nazývá rotace souřadnic, anebo ortogonální transformace souřadnic. Pokud
jsou staré souřadnice a
nové souřadnice nějakého bodu nebo vektoru které vznikly rotací, pak platí
Rotace souřadnic o úhel
kolem nějaké osy je dáno stejným vzorcem jako geometrická rotace prostoru kolem stejné osy o opačný úhel.

.
.