Rosice (okres Chrudim)
| Rosice | |
|---|---|
 Kostel svatého Václava, Rosice u Chrasti | |
_CoA_CZ.gif)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Chrast |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°55′20″ s. š., 15°57′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 386 (2023)[1] |
| Rozloha | 16,10 km²[2] |
| Nadmořská výška | 257 m n. m. |
| PSČ | 538 34 |
| Počet domů | 483 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rosice 96 538 34 Rosice u Chrasti starosta@obec-rosice.cz |
| Starosta | Bc. Zdeněk Volejník |
| Oficiální web: www | |
  Rosice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 572179 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rosice jsou obec v okrese Chrudim v Pardubickém kraji, 12 km jihovýchodně od Chrudimi. Mají rozlohu 16,09 km²; žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Obec je často neoficiálně označována jako Rosice u Chrasti. Tak zní oficiálně jméno katastrálního území, místní pošty a někdejší železniční zastávky na zrušené železniční trati Hrochův Týnec – Chrast u Chrudimi. V minulosti byla obec nazývána též Vladycké Rosice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. Z Rosic v Chrudimském kraji v roce 1770 prokazatelně uprchli do Münsterbergu v pruském Slezsku: Franc Chmelík (krejčovský tovaryš z Rosic) a Anna Jehličková (otec Václav, Rosice); v Münsterbergu byli tito mladí lidé 22. neděli po svátku Nejsvětější Trojice oddáni.[4]
Místní části[editovat | editovat zdroj]
Obec tvoří čtyři vesnice, k jejichž sloučení došlo roku 1974.
- Bor u Chroustovic
- Brčekoly
- Rosice
- Synčany
Památky[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Václava[editovat | editovat zdroj]
Hřbitovní kostel sv. Václava byl postaven v 2. polovině 18. století na místě starší renesanční stavby. U kostela se nachází polozděná zvonice z 18. století.
Hospodářský dvůr čp. 8[editovat | editovat zdroj]
Dvůr stojí na severním okraji obce při průjezdní silnici, podél níž teče potok Žejbro; sestává ze složitého komplexu budov, jehož jádro tvoří někdejší tvrz stojící uprostřed nádvoří; další objekty byly připojovány v době barokní a později.
Zámeček[editovat | editovat zdroj]
Objekt svým vzhledem ještě zcela renesanční, zbudovaný v letech 1650–1653, stojí uprostřed rozlehlého hospodářského dvora. Patrové stavení o sedmi osách v průčelí a pěti na boční straně. Ve střední ose zvýšeného přízemí se nachází portál. Vstup v profilovaném ostění s uchy. Po stranách otvoru vstupu stojí polosloupy s jednoduchými hlavicemi. Polosloupy nesou rozštěpený obloukový štít. Pod ním reliéfní hlavička. K plošině před vstupem stoupá z obou stran několik schodů. Sály a místnosti patra jsou opatřeny rovnými stropy a bohatou štukovou dekorací. Tvoří ji rámce s pletencem, perlovcem, rosetami a věnci. Pod dnešním nátěrem stěn se zachovaly zbytky původní malby.
Dům čp. 1[editovat | editovat zdroj]
Patrová budova na půdorysu protáhlého obdélníka obrácené průčelím k silnici. Její fasáda byla nově upravena v období mezi oběma světovými válkami. Interiéry plochostropé. Úprava schodiště ukazuje, že objekt je původem klasicistní, možná už barokní.
Hospodářská stavení[editovat | editovat zdroj]
Severovýchodně od křídla s kaplí, poněkud více vysunuto k silnici, stojí stavení zčásti patrové a zčásti přízemní. Mezi ním a křídlem s kaplí byl ponechán prostor pro vjezd do dvora. Do patrové části při bráně se vchází portálem v obdélném ostění s uchy. Interiér plochostropý. Dál navazují přízemní stavení chlévů, sklenuté plackami a plackami segmentového průřezu. Stáje, chlévy a stodoly ohraničují i pravou stranu dvora.
Část při bráně je patrně barokního původu. Chlévy, stáje a stodoly klasicistní a poklasicistní.
Hromadný hrob z napoleonských válek[editovat | editovat zdroj]
Asi 2 km jihozápadně od Rosic je hromadný hrob z napoleonských válek datovaný k roku 1813. V onom roce nechal místní sedlák pan Dočkal postavit pomník na počest padlým Francouzům, kteří byli ošetřováni v bývalé jízdárně v Rosicích.
Pověst říká, že jeden údajně mrtvý se v otevřené jámě probral a dostal se zpět do Rosic, kde dožil. V 70. letech 20. století se o něj zajímalo francouzské velvyslanectví.[5]
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Během třicetileté války se obyvatelé báli, že jim bude odcizen vzácný kostelní zvon, a proto jej ukryli do lesa Doubravy. Za války však všichni pamětníci zahynuli a zvon byl ztracen. Jednou jej náhodou vyhrabala zaběhlá svině. Později zvon vyměnili za zvon v Chrasticích, zvony se však v noci vrátily zpět. Při přeletu mezi obcemi se srazily tak prudce, až rosický zvon pukl. Přelil jej švédský zvonař Ohlson, který si za opravu nevyžádal odměnu, aby tak odčinil zlo, které spáchal jeho národ Čechům za třicetileté války. Jiné zdroje však uvádějí vyplacení odměny za opravu zvonu.
Vzdělání a kultura[editovat | editovat zdroj]
V Rosicích je základní škola, mateřská škola, několik prodejen, dvě hospody, pošta, sportovní areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými, volejbalovými a nohejbalovými dvorci.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Narodili se zde:
- Václav Vilém Trnobranský (1819–1883), obrozenecký básník a spisovatel
- Karel Konvalinka (1885–1970), dirigent, hudební skladatel a pedagog
- Antonín Boček (1897–1918), voják, příslušník československých legií v Itálii, jeden z 10 legionářů, kteří byli po upadnutí do rakouského zajetí během bitvy na Piavě odsouzeni k smrti a zastřeleni ještě téhož večera 15. června 1918 u vily Casa Montone (lokalita se též uvádí pod názvem Colle di Guarda) v katastru obce Susegana v provincii Treviso). Událost na místě připomíná dvojice pamětních desek v italském a českém jazyce (45°52′21,72″ s. š., 12°12′42″ v. d.); ostatky popravených byly po válce převezeny do Prahy na Olšanské hřbitovy.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Družstvo v Rosicích -
Rosice u Chrasti – obecní úřad -
Základní a mateřská škola -
Bývalý knížecí pivovar
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2. S. 303
- ↑ KUCHTOVÁ, Šárka. Památník U Mrtvých je záhadné místo s nejednou legendou: Z Rosic přes Lozice do Jenišovic. Fotografie Tomáš Kubelka; Tipy na výlet | Východočeské výlety. Český rozhlas Pardubice [online]. Český rozhlas, 15. duben 2018 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ VOLEJNÍK, Z., ml. Z historie obce: Ztracená tvář legionáře?. Rosické listy. Obecní úřad Rosice ve spolupráci s redakční radou, únor 2014, roč. 9, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08.Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2., opr. a rozš. vyd. Praha: Libri, 2001. 379 s. ISBN 80-7277-018-7.
- ŠORM, Antonín, ed. Pověsti o českých zvonech. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladateství V. Kotrba, 1926. 64 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rosice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Rosice ve Wikislovníku- Rosice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- oficiální stránky obce
- oficiální stránky Základní školy Rosice u Chrasti
