Rorýs obecný
 Rorýs obecný | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | svišťouni (Apodiformes) |
| Čeleď | rorýsovití (Apodidae) |
| Rod | rorýs (Apus) |
| Binomické jméno | |
| Apus apus Linnaeus, 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rorýs obecný (Apus apus) je malý stěhovavý pták z řádu svišťounů (Apodiformes), patřící k nejlepším letcům vůbec.
Popis
Dorůstá 16–17 cm a v rozpětí křídel měří 42–48 cm, je štíhlý, celý černohnědě zbarvený se světlým hrdlem, dlouhými srpovitými křídly, vidličitým ocasem, nápadně krátkým zobákem a zakrslými končetinami. Obě pohlaví se zbarvením neliší.[1][2]
Na jihu a západě Evropy žije velmi podobný rorýs šedohnědý (A. pallidus) a rorýs velký (Tachymarptis melba), který vzácně zaletuje i na území České republiky a který se od rorýse obecného liší bílým zbarvením břicha.[2]
Hlas
Známé pronikavé „sríí“.[2]
Rozšíření
Hnízdí téměř v celé Evropě, v severní Africe a na rozsáhlém území Asie. Je tažný se zimovišti na jižní polovině Afriky. Sem táhne v září a do střední Evropy se naopak začíná vracet v březnu. Žije převážně ve městech a na vesnicích, vzácně i v lesích nebo skalnatých oblastech.[1][2]
V ČR je zvláště chráněný jako ohrožený druh. V letech 2001–2003 na našem území hnízdil v počtu 60 000–120 000 párů.[1]
Etologie
Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde dokonce i spí, pije a páří se, střídá přitom svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby následně během spánku mohl klesat. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, kdy vypíná jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let.[3] Rorýsové nocují za letu v hejnech.[3] Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 200 km/h.[4] Minimální pohyb po pevném povrchu dokazují také jeho zakrnělé končetiny, díky kterým druh získal i binomické jméno (Apus apus – z řeckého apous = bez nohou).[5]
Živí se létajícím hmyzem.
Původně hnízdil na skalách a v dutinách stromů, v současné době však k tomuto účelu využívá převážně otvory a štěrbiny v lidských stavbách. Hnízdí v rozmezí od května do září jednou ročně, v jedné snůšce pak bývají 2–3 čistě bílá vejce, na jejichž 18–20 denní[6] inkubaci se střídavě podílí oba rodiče. V případě nepříznivého počasí dokáží mláďata snížit teplotu těla a zpomalit tak svůj růst, díky čemuž dokáží přežít i jedno- až dvoutýdenní nedostatek potravy.[2]
Predátoři
Dospělí ptáci mají vzhledem ke svým výborným manévrovacím schopnostem v letu jen malé množství predátorů, mezi které patří zejména ostříž lesní (Falco subbuteo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus).
Pták roku
Rorýs obecný byl Českou společností ornitologickou vybrán za Ptáka roku 2004.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272.
- ↑ a b c d e VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.
- ↑ a b Hlas: Rorýs obecný [online]. Český Rozhlas [cit. 2010-09-10]. Dostupné online.
- ↑ GLUTZ VON BLOTZHEIM, U. N.; BAUER, K. M. Handbuch der Vögel Mitteleuropas. [s.l.]: AULA-Verlag, 1994. ISBN 3-89104-562-X. (německy)
- ↑ a b Pták roku 2004 – rorýs obecný [online]. Česká společnost ornitlogická [cit. 2010-08-22]. Dostupné online.
- ↑ rorýs obecný [online]. BioLib [cit. 2010-08-22]. Dostupné online.