Ronovská tabule
| Ronovská tabule | |
|---|---|
 Ronovská tabule z hradu Lichnice | |
| Nejvyšší bod | 341 m n. m. (U Písku) |
| Rozloha | 154,5 km² |
| Nadřazená jednotka | Čáslavská kotlina |
| Sousední jednotky | Žehušická kotlina Labsko-klejnárská niva Kolínská tabule Železné hory Hornosázavská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Vinařická kotlina Hostovlická kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, prachovec, pískovec, metamorfity, krystalinikum |
| Povodí | Doubrava, Klejnárka → Labe |
| Souřadnice | 49°53′15″ s. š., 15°26′22″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ronovská tabule je geomorfologický okrsek v jihovýchodní části Čáslavské kotliny, ležící v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, v okrese Chrudim v Pardubickém kraji a v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina. Jiný používaný název pro totéž území je Ronovská kotlina.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Území okrsku se nachází mezi sídly Kutná Hora na severozápadě, Podhořany u Ronova na severovýchodě, Třemošnice na jihovýchodě a Golčův Jeníkov na jihu. Zcela uvnitř okrsku leží města Čáslav a Ronov nad Doubravou a větší obce Vrdy a Žleby.[1]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Ronovská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–3B–2) náleží do celku Středolabská tabule a podcelku Čáslavská kotlina.
Členění Balatky a Kalvody[2] neuvádí okrsek Ronovská tabule, nýbrž Ronovská kotlina, a člení ho na podokrsky Vinařická kotlina na východě a Hostovlická kotlina uprostřed a na západě.
Ronovská tabule sousedí s dalšími okrsky Středolabské tabule (Žehušická kotlina na severu, Labsko-klejnárská niva a Kolínská tabule na severozápadě) a s celky Železné hory na východě a Hornosázavská pahorkatina na jihu a západě.[3]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšší bod Ronovské tabule, potažmo celé Čáslavské kotliny, je U Písku (341 m n. m.)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ronovská tabule na Mapy.cz
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.