Ronov nad Doubravou
| Ronov nad Doubravou | |
|---|---|
 Chitussiho náměstí v Ronově nad Doubravou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Třemošnice |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
| Okres | Chrudim |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′18″ s. š., 15°31′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 757 (2023)[1] |
| Rozloha | 17,01 km²[2] |
| Nadmořská výška | 255 m n. m. |
| PSČ | 538 42, 538 43 |
| Počet domů | 671 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Chittussiho nám. 150 538 42 Ronov nad Doubravou mesto@ronovnd.cz |
| Starosta | Ing. Marcel Lesák |
| Oficiální web: www | |
  Ronov nad Doubravou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 572161 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Ronov nad Doubravou (německy:Ronow an der Doubrawa, též Ronau) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Městem protéká řeka Doubrava a její dva pravostranné přítoky Lovětínský potok a Kurvice. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307. Autorem listiny, jež se o Ronovu jako nově založeném městě zmiňuje, je sám jeho zakladatel, Oldřich z Lichtenburka. Město tak díky původu zakladatele města (rod Lichtemburků je součástí rozrodu Ronovců) „zdědilo“ první část svého jména po Ronově u Žitavy, sídle prvních Ronovců.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Většina ronovských památek[4] se nachází na náměstí, které nese jméno zdejšího rodáka, malíře Antonína Chittussiho. Má tvar obdélníku o velikosti 120 × 100 m, v jehož středu je kostel sv. Vavřince. Severní částí náměstí prochází silnice II/337 z Čáslavi do Třemošnice; zbylá plocha slouží jako parkoviště. V jižní části se nachází park, ve kterém je pomník padlým z první světové války, kašna a mariánský sloup.
Kostel svatého Vavřince[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Jednolodní pseudobarokní kostel vystavěný v letech 1849–1852 na místě staršího kostela postaveného před rokem 1358. Na stavbu bylo použito smíšené zdivo: kámen a cihly.
Na stropě kostela jsou fresky namalované členem benediktinského řádu v Emauzech Jaroslavem Majorem. Jde o kopie originálů italských malířů Frankassiniho a Grandiho z chrámu v Římě. Zobrazují výjevy ze života sv. Vavřince. Dvě okenní sklomalbv navrhl Rudolf Mates.
Radnice[editovat | editovat zdroj]
Radnice z roku 1865 postavená v pseudogotickém slohu. V 60. letech 20. století byla kompletně opravena a částečně přestavěna. Před druhou světovou válkou sloužily pro potřeby radnice dvě místnosti v přízemí; v horním patře byl byt a ordinace lékaře. Později byla v patře umístěna škola. Nyní se celá budova využívá pro potřeby městského úřadu; v horním patře je zasedací místnost a svatební síň.
Zámek[editovat | editovat zdroj]
Třípodlažní jednoduchá stavba v Zámecké ulici z let 1823–1825 s výrazným centrálním štítem. Byla postavená na místě dřívějšího zámečku z doby před rokem 1664. Zámek byl přestavěn koncem 19. století, kdy získal pseudogotickou podobu. V současné době zde sídlí Lesy České republiky.
Park[editovat | editovat zdroj]
Park u kostela byl zřízen v roce 1885 místní občanskou záložnou. Původně byl udržován jako anglický park. Po architektonické úpravě v roce 1933 byly zachovány původní lípy, javory a dva vzácné stromy: líska turecká a dub svazčitý. Této lísce se věnoval i pořad České televize Paměť stromů a v roce 2005 soutěžila o titul Strom roku. V zimě 2010/2011 zaschla a je z ní již jen mrtvé torzo.
Bílkova vila[editovat | editovat zdroj]
Vila v Čáslavské ulici projektovaná sochařem a architektem Františkem Bílkem z roku 1934 postavená pro jeho švagra, pražského lékaře Jaromíra Nečase. Jde o jednoduchou secesní jednopatrovou stavbu s cennými venkovními reliéfy.
V Bílkově vile se nachází Galerie Antonína Chittussiho.
Další památky[editovat | editovat zdroj]
- Hřbitovní kostel svatého Kříže u silnice k Mladoticím JV od města je románská stavba z 2. poloviny 12. století s gotickým presbytářem. Kolem stávala ve středověku zaniklá ves Protivany.
- Kostel sv. Martina, středověký, původně kolem ve středověku stávala zaniklá ves Stusyně
- Sochy svatého Petra a svatého Jana Nepomuckého z roku 1725 v aleji u zámku (přesunuty na náměstí před kostel).[5]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karel Horký (1879–1965), novinář, spisovatel, kritik a vydavatel
- Antonín Chittussi (1847–1891), akademický malíř
- Dobroslav Orel (1870–1942), hudební vědec
- Ferdinand Schulz (1835–1905), novinář, spisovatel a politik
- Jaroslav Turek (1925–2005), akademický malíř
- Josef Zwierzina (1775–1858), podnikatel
Části města[editovat | editovat zdroj]
Od 1. července 1985 do 30. srpna 1990 k městu patřil i Bousov.[6]
Filmová zajímavost[editovat | editovat zdroj]
V roce 1941 se zde natáčely téměř všechny exteriéry filmu Městečko na dlani podle stejnojmenného románu Jana Drdy, ve kterém účinkovalo mnoho předních herců a hereček (několik scén se natočilo také v nedaleké Třemošnici a pod zříceninou hradu Lichnice). V Ronově nad Doubravou se uskutečnila také mimopražská předpremiéra filmu (4. září 1942), zatímco celostátní premiéra filmu byla 18. září 1942 (již dokončený film musel řadu měsíců čekat na povolení distribuce od protektorátních úřadů). Film je považován za jeden z nejzdařilejších protektorátních snímků.[7][8]
Městský zpravodaj vydávaný radnicí, který vychází 6x ročně v tištěné (náklad 720 kusů) i elektronické podobě (PDF), se na počest tohoto filmu jmenuje „Městečko na dlani“ (s podtitulem Zpravodaj Ronova nad Doubravou, Mladotic a Moravan). Zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury České republiky v Praze pod evidenčním číslem MK ČR E 11911.[9]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Městský úřad -
Zámek -
Bílkova vila -
Statek v Čáslavské ulici
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Památky [online]. Městský úřad Ronov nad Doubravou [cit. 2011-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-31.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech III. str. 235.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 32.
- ↑ Městečko na dlani (přehled) [online]. ČSFD.cz [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Městečko na dlani (profil) [online]. FDb.cz [cit. 2020-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Zpravodaj „Městečko na dlani“ [online]. Město Ronov nad Doubravou [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Ronov. Sv. 21, str. 952
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech III. Praha 1980.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ronov nad Doubravou na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ronov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Ronov nad Doubravou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
