Rondel (pravěká stavba)
Rondel je monumentální stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a až do Británie.
Architektura rondelů
Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 m)[1], které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště s dobrým rozhledem.
Funkce rondelů
Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se dali rozdělit do skupin:
- Místa kultu → Nábožensko-rituální
- Opevnění → Vojenský
- Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský
- Místo společné práce, která sceluje společnost → Sociální
- Místo pro provozování her [1]
- Místo sloužící pro provozovaní proto-divadelních forem – rituálů v kontextu obřadů[2]
Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondely měly více funkcí, například že se jedná původně o rituální stavby (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit.
Sémantický význam
Rondel může být historickým příkladem symbolu kruhu. Znak kruhu se dá interpretovat jako symbol cykličnosti času a koloběhu života i přírody. Kruh může být považován za antropologický prazáklad symbolů našeho lidstva.[2] Může však jít pouze o praktický význam, kdy kruh představuje tvar s minimálním obvodem (zde palisády) vůči ohraničené ploše.
Lokality s rondely
Z území Evropy je známo přes 100 rondelů. První jsou spojovány s kulturou s lineární keramikou. Na území ČR se rondely vyskytují v období kultury s vypíchanou keramikou (4900–4200 př. n. l.) a kultury s moravskou malovanou keramikou.
Příklady rondelových lokalit:
- Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny
- Bylany
- Svodín
- Žlkovce
- Vedrovice
- Friebritz
- Bučany
- Komjatice[2]
- Kľačany
- Veľký Cetín
- Golianovo
- Hosťovice
- Žitavce
- Nitriansky hrádok
- Vochov
- Ústí nad Labem, Mírové náměstí (nález ze srpna 2006)
- Kolín[3]
- Vysočany[4]
Rondely v kultuře
V roce 2007 byly rondely popsané v šestnácté části seriálu Záhady.sk, který se zabýval záhadnými místy na Slovensku. Byl zde popsán rondel v Bučanech s odbornými komentáři PhDr. Juraje Pavúka DrSc. (rondel v Bučanech) a PhDr. Rudolfa Irša (rondel v Holíči).[5]
V roce 2013 vydal experimentální bubeník a skladatel Lucas Perny sólové album The Rondel[6], které bylo inspirováno rondely, o kterých také napsal svou vědeckou práci.
Reference
- ↑ a b KVĚTINA, Petr; KVĚTINOVÁ, Sylvie; ŘÍDKY, Jaroslav. Rondely – možné doklady nejstarších hřišť [online]. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2009 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c PERNÝ, Lukáš. Rondely – praveká architektúra plná otáznikov. Posterus. 2013, roč. 6, čís. 2. Dostupné online. ISSN 1338-0087. (slovensky)
- ↑ Archeologové našli u Kolína pravěké rondely a hroby z doby bronzové. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2009-11-09 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ RANDÁK, Vojtěch. Výstavba úseku stavby R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice [online]. Ostrava: KONSTRUKCE Media, 2014-04-25 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online.
- ↑ http://www.youtube.com/watch?v=23B0XQDjjQE
- ↑ DANKO, Marek. Lucas Perny – The Rondel [online]. Hudba.sk, 2013-07-21 [cit. 2014-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
Externí odkazy
- Rondely stále záhadné - 1. část
- Rondely stále záhadné - 2. část - rozhlasový rozhovor se specialistou na problematiku rondelů archeologem Jaroslavem Řídkým
- New Middle Neolithic Rondels in Bohemia (see page 11 (pdf))
