Roman Podrázský

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Roman Podrázský (24. února 1943 – 2. dubna 2001) byl český akademický sochař.

Život

Po absolvování základní školy v Přibyslavi chtěl jít na uměleckou školu, ale nebyl přijat. Další rok pracoval jako dělník v podniku Komunálních služeb. Nakonec se začal v Humpolci učit malířem pokojů.

V roce 1961 u přijímacích zkoušek uspěl a nastoupil do prvního ročníku pražské Uměleckoprůmyslové školy se specializací na nástěnnou malbu v architektuře. Když školu dokončil, pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Věnoval se už výhradně sochařství. Tento obor vystudoval u docentů Jiřího Bradáčka a Karla Hladíka. S jeho oborem mu též značně pomohli profesoři Krechler a Vodička.

Po ukončení studia v roce 1970 přišly potíže s tehdejším režimem. Nepodvolil se totiž požadavkům, aby do své tvorby zahrnul „milicionáře a rudé hvězdy“; proto nebyl přijat do Svazu umělců. Měl velké problémy sehnat dostatek práce. Přesto se Podrázskému podařilo realizovat několik desítek uměleckých děl.

Tvorba

Většina jeho soch je z pískovce a nachází se v Přibyslavi. Největším a bezpochyby nejvyšším dílem tohoto sochaře je Mariánský sloup.

Nejrozsáhlejším dílem je křížová cesta v Meditační zahradě v Plzni-Doudlevcích, známá spíše pod názvem Památník obětem zla. Toto ojedinělé dílo z hořického pískovce se v mnohém odlišuje od klasické křížové cesty. Zatímco v klasické křížové cestě najdeme čtrnáct zastavení, zde jich napočítáme pouze dvanáct, avšak žádný výjev nechybí. Ve dvou případech jsou totiž dva z nich ztvárněna v jednom monumentu. Každá plastika navazuje na nějakou myšlenku z Bible.

Tento nejrozsáhlejší cyklus dvanácti skulptur, vznikající v letech 1986–1991, byl pak dokončen ještě souborem obrazů pro kapli Maxmiliána Kolbeho.

Roman Podhrázský se věnoval také umění malířskému. Byl i starostou města Přibyslavi, mezi nejvýznamnější projekty a akce té doby patří „Mlékárenské dny“, stavba nové radnice a oprava starého špitálu.

Po jeho smrti v Přibyslavi vznikla ulice Podrázského a v roce 2006 byla v Přibyslavi a blízkém okolí vybudována Naučná stezka Romana Podrázského.

Externí odkazy

• Článek o Romanu Podrázském (Významné osobnosti Přibyslavi)