Rolf Hochhuth
| Rolf Hochhuth | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. dubna 1931 Eschwege |
| Úmrtí | 13. května 2020 (ve věku 89 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Alter St.-Matthäus-Kirchhof |
| Povolání | dramatik, spisovatel, lektor, scenárista a publicista |
| Témata | německá literatura, drama a publicistika |
| Ocenění | Cena sourozenců Schollových (1980) Elisabeth Langgässer Literature Award (1991) Cena Cicero Rednerpreis (2002) |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rolf Hochhuth (1. dubna 1931, Eschwege, Německo -13. května 2020, Berlín[1]) byl německý spisovatel a dramatik, který žil převážně ve Švýcarsku.
Hochhuth jako kontroverzní osobnost[editovat | editovat zdroj]
Kontroverzním se Hochhuth stal jako autor her, když se již v 60. letech pokusil v rámci vyrovnávání se s minulostí zdůrazňovat téma nacistické minulosti Německa.
Kritiky se mu dostalo i později, zejména po roce 2000, v důsledku jeho hry „McKinsey kommt“, do které zabudoval několik pasáží umožňujících jejich interpretaci jako souhlas s výzvou k vraždě (jednalo se o srovnání prezidenta Deutsche Bank Josefa Ackermanna s osobnostmi jako Alfred Herrhausen, Hanns-Martin Schleyer a Jürgen Ponto, kteří byli zavražděni teroristickou organizací Frakce Rudé armády). Kontext těchto pasáží je však sporný.[2]
Hochhuth je dále znám jako přítel Davida Irvinga, kterého dokonce obhajoval během jeho procesů[3], což vyvolalo řadu negativních ohlasů. Známý publicista Ralph Giordano označil Hochhuthovy výroky jako největší zklamání posledních 60 let a Paul Siegel, prezident Zentralrat der Juden in Deutschland, mu předhodil, že sám holokaust popírá[4]. Hochhuth až později své výroky vzal zpět.
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Náměstek (německy Der Stellvertreter), 1963 – divadelní hra zabývající se postojem katolické církve, Vatikánu a papeže za druhé světové války. Hra je k církvi za její postoj kritická. Čest církve v této hře zachraňuje Riccardo Fontana – kněz vězněný v Osvětimi (tato postava se opírá o reálnou postavu kněze Bernarda Lichtenberga, který dobrovolně sdílel osud Židů – zemřel v Osvětimi). Tato hra vyvolala velmi bouřlivé reakce a protesty na straně církve a křesťanských politiků. Tato hra se obrací přímo proti papeži Piu XII. Podle Iona Mihaie Pacepy, vysokého důstojníka rumunské rozvědky, který v roce 1978 dezertoval na západ, Hochhuth v tomto případě zpracoval námět, který pro něj v rámci diskreditační kampaně proti Vatikánu vyrobil špičkový specialista KGB na dezinformace, generál Ivan Ivanovič Agajanc. [5]
- Vojáci (Soldaten) – hra zaměřená proti W. Churchillovi
- Lysistrata a NATO (Lysistrate und die NATO) – jedná se o aktualizovaný motiv antické komedie Lysistrata.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dramatiker Rolf Hochhuth ist tot, Süddeutsche Zeitung, 14.5.2020
- ↑ faz.net; Hochhuth se vyjádřil později (21. ledna 2004)
- ↑ http://www.jf-archiv.de/archiv05/200508021809.htm
- ↑ Wie ein Blinder von der Farbe - Hochhuth hatte keine Ahnung, N-TV, 25. Februar 2005
- ↑ Hochhuthův Náměstek – produkt KGB [online]. res.claritatis.cz [cit. 2014-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rolf Hochhuth na Wikimedia Commons 
Osoba Rolf Hochhuth ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rolf Hochhuth
- Oficiální domovská stránka (německy)
