Rokytník skvělý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rokytník obecný

Rokytník skvělý
Rokytník skvělý
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: mechorosty (Bryophyta)
Třída: mechy (Bryopsida)
Řád: rokytotvaré (Hypnales)
Čeleď: rokytníkovité (Hylocomiaceae)
Rod: rokytník (Hylocomium)
Binomické jméno
Hylocomium splendens
Hedw.

Rokytník skvělý (Hylocomium splendens) se řadí k nejběžnějším druhům mechů v jehličnatých porostech, kde často doprovází smrk.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rokytník skvělý
Rokytník skvělý tvoří mohutné několikavrstevné porosty žluté až olivově zelené barvy. Svým vzhledem může připomínat lesklé koberce či polštáře.

Jednotlivé lodyžky (kauloidy) bývají dlouhé 10-15 cm, mohou však dorůstat do výšky až 20 cm. Jsou vzpřímené, dvojnásobně či trojnásobně větvené, vždy poschoďovitě rozprostřené. Na lodyžkách si lze povšimnout hustých vláknitých červených výrůstků. Lístky (fyloidy) jsou k lodyžce přitisklé. Bývají zpravidla dlouhé 1-3 mm a mají vejčitý tvar. Na konci jsou zúžené v dlouhou, zprohýbanou špičku. Okraj mívají jemně pilovitý. Jejich žebro je velice krátké a dvojité. Z lodyžky lístky vyrůstají šroubovitě a vzájemně se překrývají.

Sporofyt tohoto dvoudomého mechu je tvořen štětem, který může být dlouhý až 4 cm. Červený štět vyrůstající z postranních lodyžek je silný. Nese oválnou, hnědě zbarvenou tobolku, jež je přikryta malým, krátce zobanitým víčkem. Uvnitř tobolky dozrává na jaře velké množství výtrusů.

Stanoviště a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rokytník skvělý je ukazatelem středně dobrých půd. Charakteristický je zejména pro kyselá stanoviště s dobrým rozkladem humusu, s průměrnou zásobou živin a s dostatečnými vlhkostními podmínkami. Vyskytuje se od nížin až do vysokých horských poloh. Je průvodcem nejčastěji smrkových lesů, proto je jeho šíření podporováno pěstováním jehličnatých lesů. Můžeme ho však nalézt také v lesích dubohabrových nebo bukových. Chybí na pasekách, protože nesnáší přímé sluneční osvětlení, je tedy polostinný.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Čihař J. a kol., Příroda v České a Slovenské republice. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0938-8
  • Kalina T., Váňa J., Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1036-1
  • Krejča J., Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Bratislava : Príroda, 1997. ISBN 80-07-00595-1
  • Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : IKAR, 1998. ISBN 80-7176-804-9
  • Rabšteinek O., Poruba M., Skuhrovec J. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1987.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]