Roklanský potok
| Roklanský potok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 13,8[1] km |
| Plocha povodí | 47,7[1] km² |
| Průměrný průtok | u ústí 1,66 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-08-01-006 |
| Pramen | |
| Šumava, Česko 48°58′12,18″ s. š., 13°26′37,92″ v. d. 1264 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Modravského potoka 49°1′30,11″ s. š., 13°29′47,47″ v. d. 978 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Plzeňský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Vydra, Modravský potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roklanský potok (též Mlýnský potok) je jedním ze tří potoků, jejichž soutokem vzniká šumavská řeka Vydra, proslulá svým kamenitým řečištěm s množstvím tzv. obřích hrnců.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Roklanský potok pramení v Národním parku Šumava v těsné blízkosti státní hranice České republiky se Spolkovou republikou Německo, asi 0,5 km severozápadně od Blatného vrchu (1367 m) v nadmořské výšce 1264 m[1] a 4 km jihovýchodně od vrcholu hory Roklan, podle níž dostal potok své jméno. Jeho tok od pramene směřuje k severu, protéká Roklanskou slatí, bývalou Roklanskou nádrží a asi 1 km jižně od osady Javoří Pila se stáčí směrem na východ. Tímto směrem teče až k soutoku s Modravským potokem u Modravy v nadmořské výšce 978 m.[1]
Roklanský potok je téměř 14 km dlouhý a odvodňuje území o rozloze 48 km². Od Javoří Pily až k Modravě vede podél jeho toku trasa červené turistické značky.
Přítoky[editovat | editovat zdroj]
Jeho významnými přítoky jsou Rokytka (4,4 km) sbírající vody z Rokyteckých (Weitfällerských) slatí, Novohuťský potok (3,5 km) protékající Novohuťskými močály a Javoří potok (5,6 km) protékající Javoří slatí s levostranným přítokem Tmavým potokem (3,7 km) odvádějícím vodu ze svahů Poledníku (1315 m) a Jezerního hřbetu.
Soutokem s potoky Modravským a Filipohuťským tvoří počátek řeky Vydry.
Využití[editovat | editovat zdroj]
V povodí Roklanského potoka u Javoří pily byly na šesti lokalitách nalezeny stopy nejvýše položeného pravěkého osídlení v Česku. Zanechali je zde tlupy lovců a sběračů pozdního paleolitu a mezolitu (z doby osm tisíc let před naším letopočtem), které sem každoročně na několik týdnů mířily za obživou – táhnoucími pstruhy a lososy a plody (brusinky, borůvky a lískové oříšky). Ryby lovily na udici, zvěř lukem a šípy, případně do pastí. Hroty šípů, čepele zbraní nebo háčky na ryby vyráběly z kamenných čepelí, jejichž úlomky zde byly nalezeny.[2]
Roklanský potok byl (jako celé povodí Otavy) využíván k plavení dřeva. První zprávy o plávce dříví v oblasti Vydry a jejích přítoků pocházejí ze 16. století. Rozmach těžby a plavení dřeva v této oblasti nastal poté, co v roce 1799 koupil prášilské panství od hraběte Filipa Kinského kníže Josef II. Schwarzenberg.[3] K těžbě a zpracování dřeva sloužily v povodí Roklanského potoka Roklanská hájovna a Javoří pila.
V letech 1949–1950 byl zpracován Generální návrh využití Vydry a přítoků u Modravy se zvláštním ohledem na stávající vodní elektrárnu na Vydře, podle kterého měla být 450 m pod soutokem Roklanského a Modravského potoka vybudována hráz o výšce 45,5 m či dokonce 60 m. Vzdutí vodní nádrže mělo sahat 5 km proti proudu Roklanského potoka, téměř až k Javoří pile. Zatopená plocha by činila 290 ha (ve větší variantě 450 ha) a zaplavila by část Modravských slatí. Realizace projektu měla být zahájena v 60. letech 20. století, k čemuž nedošlo.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d RUDA, Pavel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Vodstvo na Šumavě, s. 110.
- ↑ JANOUŠ, Václav. Pravěcí lovci žili i hluboko v horách Šumavy, ukázal objev archeologů. idnes.cz [online]. 2013-08-16. Dostupné online.
- ↑ LANDA, Miroslav. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Plavení dřeva na Šumavě, s. 583–584.
- ↑ DOMANICKÝ, Pavel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Vodní elektrárny na Šumavě, s. 669.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roklanský potok na Wikimedia Commons - ŠMÍDA, Zdeněk. Roklanský potok a jeho přítoky [online]. Web o Modravsku (Šumava–Modravsko cz) [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
