Rohozub nachový
Rohozub nachový
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Ceratodon purpureus Hedw. |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
Ceratodon dimorphus |
Rohozub nachový (Ceratodon purpureus) je druh mechu řadící se k čeledi útlovláskovitých.
Patří mezi plevelné mechy rozšířené hlavně u lidských sídlišť, na narušených lokalitách ale i na spálené půdě.
Obsah |
Popis [editovat]
Rohozub nachový je hojně rozšířený, plevelný, krátký mech tvořící husté chomáčky nebo polštářky. Lodyžka je vzpřímená, dlouhá až 3 cm. Vidličnatě se větví.
Štět vybíhající z lodyžky je zelený. Začátkem jara dosáhne maximální výšky a barva se změní ze zelené na červenou. Výjimečně se může zbarvit do oranžova. Válcovitá tobolka je přímá až horizontální s podélnou brázdou a náznakem volátka na krku.
Výskyt [editovat]
Tento druh je kosmopolitně rozšířen. Vyskytuje se na všech typech substrátů – štěrkové i písčité půdy, dřevo, skály, ale i na starých střechách a v prasklinách chodníků. Toleruje širokou škálu pH i mnohem vyšší úroveň znečištění než jiné mechy.
Najdeme ho i na narušených lokalitách, kde jeho hojnost přispívá k nahromadění organických látek v půdě a tím i k vývinu a rozvoji bezobratlých živočichů.
Spolu s rohozubem nachovým můžeme na takových místech nalézt i Chamerion angustifolium a Anaphalis margaritacea.
Rozmnožování [editovat]
Rozmnožování může probíhat vegetativně nebo výtrusy(sporami). Hlavní metodou rozšiřování spor je vítr. Napomáhají tomu však i změny vlhkosti, které způsobují kroucení a ohýbání štětu s tobolkou což vede k lepšímu roznesení výtrusů.
Klíčení spor je dvoufázový proces. Nejprve spory nabobtnají a posléze se roztáhnou a vyklíčí. Pokud jsou výtrusy rohozubu udržovány v suchu, zůstanou životaschopné i po několik (až šestnáct) let .
V polovině léta se štět s tobolkou rozpadá a láme.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- Čihař, Jiří a kol.: Příroda v ČSSR. Praha 1978