Esperantští rodilí mluvčí
| Téma Esperanto |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! | Letní škola |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | EEU | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | Esperantské kluby | Katolíci |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Pasporta Servo | Hudba | Rozhlas | Finvenkismus | Homaranismus | Kabei | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | UK | IJK | Esperantista | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| Autoři | Esperantské časopisy | Esperantské slovníky | PIV | Encyklopedie | KAEST |
| Body pohledu |
| Propedeutická hodnota | Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
Esperantští rodilí mluvčí (v esperantu zkráceně označováni jako denaskuloj) jsou osoby, jejichž mateřský jazyk (respektive jeden z mateřských jazyků – esperantští rodilí mluvčí jsou dvojjazyční či trojjazyční) je esperanto. Jde především o děti z mezinárodních manželství esperantistů.
Jejich počet se odhaduje na přibližně 200 až 2 000,[1] podle Haralda Haarmanna několik tisíc.[2] Uvádějí se i rodilí mluvčí druhé a třetí generace.[2][3]
Historicky prvním takovýmto dítětem[4] byla Emilia Gastónová narozená 2. června 1904 jako dcera španělského esperantisty Emilia Gastóna.[5] Mezi nejznámější takovéto současníky patří finančník George Soros. V rodině esperantistů vyrostl a esperanto od dětství ovládal i Petr Ginz (1928–1944), jehož kresbu měsíční krajiny vytvořenou v terezínském ghettu vynesl 16. ledna 2003 do vesmíru americký raketoplán Columbia, a jeho sestra, izraelská malířka Chava Pressburgerová (rozená Eva Ginzová).
Související články [editovat]
- Esperanto
- Esperantista (seznam známých příznivců esperanta, včetně rodilých mluvčích)
Reference [editovat]
- ↑ SIL International. Ethnologue: Languages of the World. 14. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2000. (angličtina)
- ↑ a b HAARMANN, Harald. Kleines Lexikon der Sprachen: von Albanisch bis Zulu. 2. vyd. Beck : [s.n.], 2002. 454 s. ISBN 9783406494239. S. 115-117. (němčina)
- ↑ R. E. Asher; J. M. Y. Simpson. The Encyclopedia of language and linguistics. Svazek 3. [s.l.] : Pergamon Press, 1994. ISBN 9780080359434. S. 1143-1145. (angličtina)
- ↑ Jarlibro de UEA (Ročenka Světové esperantské asociace) 1966
- ↑ Jarlibro de UEA. Universala Esperanto-Asocio, 1966.