Rocheova mez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Představa obíhající masy tekutiny, držené pohromadě gravitací. Zde zobrazeno nad oběžnou polohou. Daleko od Rocheovy meze je masa tekutiny prakticky sférická.
Blíže k Rocheově mezi je těleso deformováno slapovými silami.
Při dotyku v Rocheově mezi se již nemůže masa tekutiny udržet vlastní gravitací a slapové síly způsobí rozpad tělesa.
Částice bližší primárnímu pohybu se pohybují rychleji než částice vzdálenější. Reprezentováno červenými šipkami.
Různá oběžná rychlost materiálu případně způsobí zformování se prstence.

Rocheova mez je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa. Udává se zvlášť pro tuhá tělesa (předpokládá se zachování tvaru) a zvlášť pro tělesa kapalná (kde se bere v úvahu deformace slapovými silami). Je pojmenována podle francouzského astronoma Édouarda Rocheho, který ji teoreticky odvodil v roce 1848.

Tuhý satelit[editovat | editovat zdroj]

Tuhým satelitem se rozumí homogenní koule, která není deformována slapovými silami, její vlastní rotace je zanedbána.

Rocheova mez d, pro tuhou kulovou družici na kruhové oběžné dráze kolem kulového tělesa je pak

 d = R\left( 2\;\frac {\rho_M} {\rho_m} \right)^{\frac{1}{3}} ,

Kde R je poloměr většího tělesa, \rho_M je jeho hustota, a \rho_m je hustota satelitu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roche limit na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]