Robert I. Parmský

Robert I. Parmský
Robert I. Parmský
Narození	9. července 1848; Florencie
Úmrtí	16. listopadu 1907 (ve věku 59 let); Lucca
Místo pohřbení	Tenuta Reale
Povolání	aristokrat
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Choť	Marie Pia Neapolsko-Sicilská (od 1869); Marie Antonie z Braganzy (od 1884)
Děti	Marie Luisa Bourbonsko-Parmská; Jindřich Bourbonsko-Parmský; Josef Bourbonsko-Parmský; Eliáš Parmský; Sixtus Bourbonsko-Parmský; František Xaver Bourbonsko-Parmský; … více na Wikidatech
Rodiče	Karel III. Parmský a Luisa Marie Terezie z Artois
Rod	Bourbonsko-Parmští
Příbuzní	Jindřich Bourbonsko-Parmský, Markéta Bourbonsko-Parmská a Alice Bourbonsko-Parmská (sourozenci); Boris III. Bulharský, Kyril Bulharský, Jevdoxie Bulharská a Naděžda Bulharská (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) náležel k parmské větvi Bourbonské dynastie a stal se vládnoucím vévodou v Parmě, Piacenze a Guastalle.

Původ

Narodil se z manželství parmského vévody Karla III. s Luisou Marií Bourbonskou. Matka byla po otci Karlu Bourbonském vnučkou francouzského krále Karla X. a po matce Marii Karolíně vnučkou krále obojí Sicílie Františka I. a pravnučkou císaře Leopolda II. Jeho otec přišel na svět z manželství etrurského krále Karla Ludvíka s Marií Terezou Savojskou a byl tak vnukem etrurijského krále Ludvíka I., španělského krále Karla IV. a sardinského krále Viktora Emanuela I.

Robert měl tři sourozence. Starší sestru Markétu (1847 − 1893), která se provdala za madridského vévodu a titulárního krále francouzského a španělského Karla Mariu Bourbonského, a dva mladší sourozence. Alice (1849 − 1935) se stala manželkou titulárního toskánského vévody Ferdinanda IV. a Jindřichovi (1851 − 1905) náležel titul hraběte z Bardi.

Vláda

Na vévodský stolec nastoupil poté, co byl jeho otec roku 1854 zabit. Bylo mu tehdy teprve šest let, proto fakticky vládla jeho matka Louisa Marie Terezie z Artois, sestra hraběte ze Chambord, jako regentka. Vévodkyně schvalovala některé z mnoha reakcionářských spolupracovníků svého muže, byla však překvapena mazziniovským hnutím z července 1854 a přešla na tvrdě represivní politiku, která vedla až k druhé válce za nezávislost.

Roku 1859, při vypuknutí druhé válce za nezávislost, byl Robert ve svých jedenácti letech, sesazen a jeho matka se raději rozhodla evakuovat rodinu do Lombardo-Veneto, v očekávání, že boje brzo skončí. Následoval smír z Villafranca, po němž Sardinské království, (po plebiscitu z roku 1860), anektovalo Parmské vévodství, s městem Parmou a Toskánskem, aby tak vytvořilo větší společný útvar Italské království.

Život bez koruny

I přes ztrátu trůnu, Robert a jeho rodina disponovala významným dědictvím, cestovali soukromým vlakem čítajícím více než tucet vozů, vlastním zámkem ve Schwarzau am Steinfeld poblíž Vídně, až po Villa Pianore v Toskánsku a honosným zámkem Chambord ve Francii.

Robert I. zemřel ve Viareggiu roku 1907. Necelé čtyři měsíce po jeho smrti v roce 1907, bylo šest dětí z jeho prvního manželství shledáno právně nezpůsobilými, a byli svěřeni jeho vdově vévodkyni Marii Antonii. Přesto se Robertovým dědicem stal Eliáš, vévoda z Parmy (1880-1959), jeho mladší syn z jeho prvního manželství.

Někteří z jeho synů sloužili v ozbrojených složkách Rakouska jiní v armádě Belgie.

Rodina

Dne 5. dubna 1869 se na zámku San Martino u Luccy oženil s princeznou Marií Piou (1849 - 1882) , dcerou krále obojí Sicílie Ferdinanda II., a z manželství se narodilo 12 dětí. Po její smrti se Robertovou druhou ženou 15. října 1884 na zámku Fischhorn v Zell am See stala dcera sesazeného portugalského krále Michala I., Marie Antonie z rodu Braganzů. Marie Antonie dala život dalším 12 dětem.

Děti s Marií Piou Bourbonskou

Maria Luisa (1870 - 1899) ∞ 1893 bulharský car Ferdinand I. Bulharský
Ferdinand Maria (5. března 1871 - 14. dubna 1871)
Luisa Marie (1872 - 1943), mentálně postižená
Jindřich Maria (1873 - 1939), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda
Marie Imakuláta (1874 - 1914), mentálně postižená
Josef Maria (1875 - 1950), mentálně zaostalý, titulární parmský vévoda
Marie Tereza (1876 - 1959), mentálně postižená
Marie Pia (1877 - 1915), mentálně postižená
Beatrice (1879 - 1946) ∞ 1906 hrabě Peter Lucchesi Palli
Eliáš Robert (1880 − 1959), titulární parmský vévoda, nárokoval si následnictví za své postižené starší bratry ∞ 1903 arcivévodkyně Marie Anna Rakouská
Marie Anastázie (25. srpna 1881 - 7. září 1881)
August (*/† 22. září 1882), zemřel při narození společně s matkou