Robert Fico
| doc. JUDr. Robert Fico, CSc. | |
|---|---|
.jpg) | |
| 5. a 7. premiér Slovenska | |
| Ve funkci: 4. dubna 2012 – 22. března 2018 | |
| Předchůdce | Iveta Radičová |
| Nástupce | Peter Pellegrini |
| Ve funkci: 4. července 2006 – 8. července 2010 | |
| Předchůdce | Mikuláš Dzurinda |
| Nástupce | Iveta Radičová |
| 1. předseda SMER–SD | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1999 (jako SMER) | |
| Poslanec Národní rady SR | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1. října 1992 (Od 4.7. 2006 do 8.7. 2010 se mandát neuplatňoval; od 4.4. 2012 se opět neuplatňuje) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (1987–1990) SDĽ (1990-1999) SMER (1999–2005) SMER–SD (od 2005) |
| Narození | 15. září 1964 (59 let) Topoľčany  Československo |
| Národnost | slovenská |
| Choť | Svetlana Ficová |
| Děti | Michal |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě |
| Profese | právník |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Řád Bílého lva (2014) |
| Podpis |  |
| Commons | Robert Fico |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Fico (* 15. září 1964 Topoľčany) je slovenský politik, v letech 2006–2010 a 2012–2018 předseda vlády Slovenské republiky. Je zakladatelem strany SMER – sociálna demokracia a jejím prvním předsedou.
Působil i jako vysokoškolský učitel na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 2002 se zde habilitoval a získal docenturu. V roce 2013 oznámil svou kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky. Ve volbách na jaře 2014 však byl ve druhém kole poražen Andrejem Kiskou.
Dne 28. října 2014 mu český prezident Miloš Zeman udělil Řád Bílého lva civilní skupiny I. třídy.
Osobní život
Narodil se v Topoľčanech jako druhý syn v rodině Ľudovíta Fica, dělníka na vysokozdvižném vozíku, a matky Emílie Ficové, která pracovala jako prodavačka obuvi. Má staršího bratra Ing. Ladislava Fica, podnikatele ve stavebnictví, a o čtrnáct let mladší sestru Lucii Chabadovou, která v současnosti působí jako právnička. Do věku šesti let žil i s rodinou v obci Hrušovany, poté se přestěhovali do Topoľčan.
Se svou manželkou Svetlanou, která je právnička a vysokoškolská pedagožka (profesorka), se setkal během studií práv v Bratislavě. Mají spolu syna jménem Michal.
V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a získal titul JUDr. V roce 1992 získal titul CSc. Od absolvování školy až do roku 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. V letech 1994-2000 působil jako agent pro zastupování SR v řízení před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva.
Politika
Komunistická strana Slovenska
14. dubna 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), do které byl vybrán na základě výborných studijních výsledků, ambicí i vhodného původu.
Strana demokratické levice
V roce 1992 byl ve volbách zvolen do funkce poslance za Stranu demokratické levice (SDĽ), která vznikla po listopadu 1989 přejmenováním tehdejší KSS. Od té doby byl až do roku 2006 poslancem Národní rady Slovenské republiky. Po volbách v roce 1994, ve kterých SDĽ ztratila velkou část podle průzkumů očekávaných hlasů, odstoupil z postu předsedy strany Peter Weiss a za svého nástupce následně označil Roberta Fica. Několik hodin před začátkem sjezdu však Fico kandidaturu stáhl ve prospěch Ľubomíra Fogaše, jeho bývalého kolegy z Právnické fakulty Univerzity Komenského.
Po volbách v roce 1998 vznikala široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Robert Fico, jakožto člen vládní SDĽ začal proti této koalici vystupovat, především útočil na spolupráci se Stranou maďarské koalice (SMK), když tvrdil, že se strana pokouší otvírat tzv. Benešovy dekrety.
V té době byl ve své straně nejpopulárnějším politikem a ve volbách získal rovněž nejvíce preferenčních hlasů z politiků SDĽ. Kvůli neshodám stranu však následně opustil.
SMĚR - sociální demokracie
V prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem SMER (česky SMĚR). Hned po svém založené začal SMER působit jako alternativa, jak vůči tehdejší vládní koalici pod vedením Mikuláše Dzurindy, tak vůči opozici. Ještě v témže volebním období (1998-2002) přijala strana do svého názvu přívlastek "třetí cesta". Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako strana moderního progresivního středolevého politického proudu typu britských labouristů nebo německé SPD.
Preference strany postupně rostly a naopak preference SDĽ klesaly. Tehdy vládní strana SDĽ se v následujících volbách do parlamentu nedostala, a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERem. V těchto volbách byl Fico opět zvolen poslancem NR SR, kde se stal členem Výboru NR SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen. Strana SMER se stala se ziskem 13,6% voličských hlasů třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku, za ĽS-HZDS a SDKÚ-DS a obsadila tak v Národní radě 25 poslaneckých křesel. Naproti tomu, průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu lepší výsledek. SMERu se po volbách do vlády dostat nepodařilo, tu nakonec vytvořil opětovně Mikuláš Dzurinda z SDKÚ-DS (druhá vláda Mikuláše Dzurindy) a SMER zůstal v opozici. Během celého volebního období soupeřil SMER s ĽS-HZDS o vedoucí postavení v opozici. V průzkumech veřejného mínění následně SMER dosud dlouhodobě nejpopulárnější stranu ĽS-HZDS předstihl.
Integrace levicových stran
V roce 2004 se Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi Strana demokratické levice (SDĽ), Sociálně demokratická alternativa (SDA) a Sociálně demokratická strana Slovenska (SDSS) se tak dohodly na společné integrací se SMERem.
Integraci schválily sněmy jednotlivých stran na podzim roku 2004 a od 1. ledna 2005 strany SDĽ, SDA a SDSS zanikly. SMER si následně změnil název na současný "SMER - sociálna demokracia" (česky "SMĚR - sociální demokracie"). Významný politický zisk pro SMER z této integrace byl zisku nových voličů a získání značky sociální demokracie. Strana se následně stala členem Strany evropských socialistů.
Volební vítězství
.jpg)
Parlamentní volby 2006 a první vláda
V červnu 2006 SMER-SD vyhrál parlamentní volby se ziskem 29,1 % hlasů a utvořil vládní koalici s ĽS-HZDS Vladimíra Mečiara a SNS Jána Sloty. Obě zmiňované strany tvořily v období 1994–1998 koaliční vládu. Vláda měla 16 členů, z nichž 11 získal SMER-SD, 3 SNS a 2 ĽS-HZDS. Ve vládě zastával post jejího předsedy a v krátkém období na přelomu června a července 2009 byl rovněž dočasně pověřeným ministrem spravedlnosti Slovenska.
Parlamentní volby 2010 a opozice
I když ve volbách v červnu 2010 zvítězila strana SMER-SD se ziskem 34,79 % (oproti minulým volbám si tak strana polepšila o necelých 6 % a získala více než dvojnásobný počet hlasů než druhá v pořadí SDKÚ-DS), nebyl Fico schopen sestavit koaliční vládu. Prezident Ivan Gašparovič následně sestavením vlády pověřil Ivetu Radičovou z SDKÚ-DS, jejíž strana skončila ve volbách druhá se ziskem 15,42 %.[1]
Opakovala se tak situace, která již na Slovensku nastala po volbách 1998 a 2002, kdy zvítězila HZDS, avšak Vladimír Mečiar nebyl schopen vládu sestavit. Pověřen tak byl vždy předseda druhé nejsilnější strany (v obou případech Mikuláš Dzurinda).
Parlamentní volby 2012 a druhá vláda
Po předčasných parlamentních volbách, ve kterých strana SMER-SD zvítězila ještě s výraznějším odstupem od ostatních stran než ve volbách minulých, sestavila vládu opět v čele s Robertem Ficem. Robertu Ficovi se tak podařilo vytvořit vládu, ve které zasedli pouze členové SMERu a nestraníci za tuto stranu nominovaní.
Parlamentní volby 2016 a třetí vláda
V roce 2016 se přihlásil k „tvrdému jádru“ EU a začal prosazovat užší spolupráci s Německem a Francií. Fico prohlásil: „Být v jádru s Německem a Francií, to je podstata mé politiky. Pro Slovensko není visegrádská čtyřka alternativou EU. V4 není pro Slovensko tím životním prostorem, který si představujeme do budoucna. Náš životní prostor je v Unii.“[2]
Ficova vláda se ocitla v krizi po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, který psal o působení lidí blízkých italské mafii 'Ndrangheta na Slovensku a o jejich vazbách na slovenské politiky.[3] Fico se dostal do konfliktu se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, který v reakci na vraždu vyzval k obměně vlády nebo předčasným volbám.[4] Fico obvinil Kisku, že se „věnuje mocenským hrám, dělá opoziční politiku“ a „destabilizuje Slovensko“.[5] Robert Fico podal dne 15. března 2018 demisi svoji a tedy i celé vlády. Ficova vláda ukončila svoje působení po jmenování vlády Petera Pellegriniho dne 22. března 2018.
Prezidentská kandidatura v roce 2014
Během projevu, ve kterém 18. prosince 2013 před Národní radou hodnotil působení své druhé vlády, oznámil kandidaturu na post prezidenta Slovenské republiky ve volbách na jaře 2014, o které se spekulovalo již několik měsíců předtím. Jeho kandidaturu už předtím schválilo vedení strany SMER.[6]
V prvním kole voleb, konaném 15. března 2014, získal 28 % hlasů a vyhrál, postoupil do druhého kola.[7]
Ve druhém kole, konaném 29. března 2014, však byl poražen kandidátem Andrejem Kiskou, když získal pouze 40 %, kdežto Kiska získal více než 59 % hlasů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku SMER – sociálna demokracia na slovenské Wikipedii.
- ↑ iDnes: Slovenský prezident pověřil vytvořením vlády Radičovou. Fico přiznal prohru., 2010-06-23
- ↑ "Fico pospíchá do jádra Evropské unie". Novinky. 14. září 2017.
- ↑ Slovenská média: Vidíme konec Roberta Fica v přímém přenosu. Česká televize. 5. března 2018.
- ↑ Žádná mafie. Jána Kuciaka zavraždil amatér. Slovenský novinář zpochybňuje verzi policejního prezidenta. Seznam.cz. 6. března 2018.
- ↑ "Slovenský premiér Fico pokračuje v kritice prezidenta Kisky. Obvinil ho z destabilizace země a mocenských her". Hospodářské noviny. 6. března 2018.
- ↑ POLOCHOVÁ, Iveta. Slovenský premiér Fico chce být prezidentem. Oznámil kandidaturu. iDnes.cz [online]. 2013-12-18 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online.
- ↑ {title}. prezident2014.statistics.sk [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-16.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Fico na Wikimedia Commons 
Osoba Robert Fico ve Wikicitátech
Zpráva Premiér Fico nazval novináře idioty ve Wikizprávách- Stránka Roberta Fica na www.nrsr.sk
- Ficův životopis na stránkách SMERu
- Premiéři Slovenska
- Ministři spravedlnosti Slovenska
- Poslanci Národní rady Slovenské republiky
- Členové KSČ
- Členové KSČ politicky aktivní po roce 1989
- Členové Strany demokratické levice
- Členové SMERu
- Narození 1964
- Narození v Topoľčanech
- Nositelé Řádu Bílého lva
- Narození 15. září
- Předsedové slovenských politických stran