Rmenec sličný
 Rmenec sličný | |
|---|---|
 Rmenec sličný (Chamaemelum nobile) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | rmenec (Chamaemelum) |
| Binomické jméno | |
| Chameleon nobile All., 1785 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rmenec sličný (Chamaemelum nobile, syn. Anthemis nobilis), známý též jako rmen sličný, rmen římský[2], nebo pod nesprávným názvem heřmánek římský, je hvězdnicovitá rostlina s léčivými účinky. Hlavní obsahovou látkou květních úborů je světle modrá silice, svým složením podobná silici pravého heřmánku. Ta spolu s hořčinami dodává bylině charakteristické chuťové vlastnosti.
Popis a pěstování[editovat | editovat zdroj]
Množí se vegetativně dělením starších trsů na jaře, protože květy bývají často jalové a bez semen. Časté přesazování rostlinám prospívá. Je běžným hostem bylinných zahrádek a vzhledem k jeho nízkému vzrůstu je vysazován namísto trávy. Květní úbory se sbírají ručně, a to postupně, když právě celé rozkvetou, a ihned se suší na vzdušných místech, kde teplota nepřesahuje 30 °C. Musí být dokonale usušený, jinak se snadno zapaří a zcela znehodnotí.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Rmenec sličný pochází ze západního Středomoří, v některých zemích střední a západní Evropy se pěstuje jako léčivka a místy zdomácňuje.[3]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Původně byly užívány květy rmence sličného k léčení různých nemocí včetně žloutenky a nemocí jater, ale také proti migréně, jak se dočítáme ve středověkém herbáři R. Banckese. Ve stejné době doporučuje francouzský spis o vedení domácnosti, známý pod názvem "Le menagier de Paris" (Hospodář z Paříže), připravovat z květů rmenu sličného vařených spolu s pomerančovou kůrou vodu k omývání rukou při hostinách. Čaj z něj je starobylým tonikem příjemně chutnajícím a podporujícím trávení. Dále se přidává do likérů. Celé natě se v Anglii používá k přípravě bylinného piva. V kosmetice se používá při výrobě šamponů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Rmen sličný neboli římský, s. 48.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor); ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1161-7.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kybal, Jan; Kaplická, Jiřina - Naše a cizí koření, SZN, Praha 1988
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rmenec sličný na Wikimedia Commons
