Rilsko-rodopský masiv
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rilsko-rodopský masiv, Рило-Родопски масив |
|
|---|---|
 |
|
| Řeka Mesta protékající pohořím Rodopy | |
| Nejvyšší bod | Musala (2 925 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Trácko-makedonský masiv |
| Sousední celky | Srbsko-makedonský masiv, Stara planina, Hornotrácká nížina, Trácký masiv, Egejské moře |
| Podřazené celky | Rila, Pirin, Vitoša, Rodopy, Slavjanka, Stargač, Falakro, Pangaeon |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Bulharsko Řecko |
| Horniny | rula, žula, svor, fylit, vápenec |
| Poznámka | {{{poznámka}}} |
| Povodí | Dunaj, Marica, Mesta, Struma |
Rilsko-rodopský masiv je horský systém tvořící střední a nejvyšší část Trácko-makedonského masivu. Zasahuje na území Bulharska a Řecka. Jeho nejvyšší horou je rilská Musala (2 925 m).
Obsah |
[editovat] Vymezení
Rilsko-rodopský masiv je na západě vůči Srbsko-makedonskému masivu vymezen riftovým údolím Strumy. Na severu od Stare planiny a Hornotrácké nížiny a na východě od Tráckého masivu jej odděluje údolí Marice, na jihu zasahuje až k Egejskému moři.
[editovat] Geologie
Celá soustava je vrásno-zlomového původu - pohoří jsou tvořeny krami vyzdviženými a pánve a kotliny pokleslými. Vývojově jsou to trosky velmi starých pohoří, jež byla zarovnána a teprve v neogénu získala dnešní uspořádání hrásťových pohoří s častými zbytky zarovnaných povrchů, příkrými svahy a velkými výškovými rozdíly. Vše pak dotvořila ledovcová modelace, která dala horským štítům vzhled karlingů, dala vzniknout skalním stěnám, karům a trogům.
[editovat] Členění a nejvyšší vrcholy
- Rila - Musala 2 925 m
- Pirin - Vichren 2 914 m
- Vitoša - Černi Vrah 2 290 m
- Slavjanka - Gotsev Vrah 2 212 m
- Falakro - 2 194 m
- Rodopy - Goljam Perelik 2191 m
- Pangaeon - Mati 1 956 m
- Stargač - Kulata 1 270 m
[editovat] Vodstvo
Přes Rilsko-rodopský masiv přechází rozvodí mezi úmořími Černého a Egejského moře. Pramení zde Struma, Iskăr, Marica a Mesta. Vzhledem k dřívějšímu zalednění jsou zdejší pohoří bohatá na na jezera. V Rile je 183 ledovcových jezer, v Pirinu dokonce 186[1]. Největší z nich je rilské Smradlivo ezero (24 ha). V celé horské soustavě se také nachází mnoho vodních nádrží - např. Bílý Iskăr
[editovat] Reference
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. [s.l.] : Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. (česky)
