Rieti

Rieti ; Reate
	Rieti, pohled ke kostelu sv. Františka
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	42°24′ s. š., 12°51′36″ v. d.
Nadmořská výška	405 m n. m.
Stát	Itálie
Region	Lazio
Provincie	Rieti
	Rieti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	206 km²
Počet obyvatel	47 797 (2011)
Hustota zalidnění	232 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.rieti.it
Telefonní předvolba	0746
PSČ	02100
Označení vozidel	RI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rieti je historické město ve střední Itálii, oblast Lazio, asi 90 km SV od Říma. Leží na řece Velino, je sídlem provincie a biskupství Rieti.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město leží v ohybu řeky Velino, na jižním okraji údolí Conca a je obklopeno vysokými horami. Údolí Velina bylo původně jezero, vypuštěné ve 3. stol. př. n. l., z něhož zbyla dvě malá jezírka a velmi úrodná krajina. Území města zasahuje do Sabinských a Reatinských hor, zahrnuje řadu vesnic a samot a nejvyšší bod dosahuje 2105 m n. m. Na sever a na východ od historického centra jsou moderní průmyslové a obytné čtvrti.

Doprava a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Město leží na železnici Terni - L‘Aquila a na státní silnici SS 4 z Říma do San Benedetto del Tronto, která sleduje starověkou silnici Via Salaria, „solnou cestu“ k Adriatickému moři. Dříve přecházela řeku po mostě, jehož trosky se zachovaly, a vedla dnešními ulicemi Via Roma a Via Garibaldi přes náměstí Viktora Emmanuela, někdejší forum.

V městě je významný průmysl umělých vláken a výroby cukru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně sabinské hlavní město Reate dobyl počátkem 3. století př. n. l. konzul Manius Curius Dentatus.

Horní polovina městského znaku znázorňuje pověst, podle níž mu město předala Rhea Silvia, legendární matka Romula a Rema. Ve městě se narodil římský spisovatel a polyhistor Marcus Terentius Varro (116 – 27 př. n. l.) Od 5. století je Rieti sídlem biskupství, ve středověku bylo svobodným městem, než se stalo součástí Církevního státu. Papež Řehoř IX. zde 3. srpna 1234 vydal pro řád německých rytířů Zlatou bulu rietskou (Pietati proximum).

Roku 1289 zde byl Karel II. z Anjou korunován neapolským králem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zbytky starověkého mostu přes řeku
Zachované hradby a brány ze 13. století.
Náměstí Viktora Emmanuela, někdejší římské fórum, s renesanční kašnou.
Románský dóm z roku 1225, přestavěný v 16. století, s mohutnou věží z roku 1252 a kryptou z roku 1157.
Biskupský palác z roku 1283, přestavěný v 16. století.
Radnice ze 13. století.
Renesanční palác Vicentini, připisovaný G. da Sangallo.
Kostel S. Maria in Vescovio s freskami z doby kolem 1300.
Kostel sv. Františka z roku 1245, přestavěný 1636.