Richard Neville (5. hrabě ze Salisbury)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Richard Neville
hrabě ze Salisbury
Erb rodu Neville
Erb rodu Neville
Narození 1400
Úmrtí 31. prosinec 1460
Bitva u Wakefieldu
Manželky Alice Montague
Potomci Cecílie
Richard
John
Jiří
Jana
Kateřina
Thomas
Eleanor
Alice
Markéta
Otec Ralf Neville
Matka Jana Beaufortová

Richard Neville, 5. hrabě ze Salisbury (140031. prosinec 1460), byl yorkským vojevůdcem v počátečním období válek růží.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Richard Neville se narodil roku 1400 jako třetí syn Ralfa Neville. Byl prvním dítětem Ralfovy druhé manželky Jany Beaufortové. Rodina Neville vlastnila původně panství v Durhamu a Yorkshire, ale Richard II. i Jindřich IV. chtěli vyvážit vliv Percyů u hranic se Skotskem a tak byl Ralf jmenován strážcem západního příhraničí.

Potomci Ralfa a jeho druhé manželky uzavřeli sňatky s potomky velmi vlivných aristokratů. Richard se oženil s Alicí Montagu, dcerou a dědičkou hraběte ze Salisbury. Po jeho smrti roku 1429 po něm Richard zdědil titul hraběte a spolu s tím i rozsáhlé panství. Navíc jeho nevlastní bratr John souhlasil s převodem dědických práv z rodu Neville na Janu Beaufortovou a po její smrti roku 1440 na Richarda.

Strážce pohraničí[editovat | editovat zdroj]

Ochranu skotského pohraničí zajišťovali dva strážci – východní a západní. Obě tyto funkce zastávali v 14. století příslušníci rodu Percyů. Roku 1399 se Hotspur Percy vzbouřil a jeho otec byl uvězněn jako rukojmí. Jindřich IV. pověřil Ralfa Neville, aby Percyho zajal a za odměnu ho dosadil jako strážce východní i západní části pohraničí. Poté, co na trůn nastoupil Jindřich V., byl rod Percyů omilostněn, jejich panství jim bylo vráceno a byl jim navrácen i úřad strážce východní části pohraničí. Část západní nicméně zůstala v rukou rodiny Neville včetně dědického práva k ní.

Richard byl jmenován do úřadu strážce v březnu 1420. Byl to velmi výnosný úřad s ročním příjmem 1500 liber. Byl jmenován také smírčím soudcem v Cumberlandu, Westmorelandu a Durhamu. Roku 1431 doprovázel mladého Jindřicha VI. na jeho cestě do Francie a po návratu byl jmenován i do funkce strážce západní části pohraničí. Roku 1436 ale na obě funkce rezignoval. Poté se vypravil s 1300 ozbrojenými muži spolu s Richardem Plantagenetem, vévodou z Yorku do Francie. Vrátil se následující rok a v listopadu se stal členem královské rady. Roku 1443 se vrátil do úřadu strážce západní části pohraničí.

Neville a Percy[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku byl Richard ve velmi dobré pozici. Byl členem královské rady a strážcem západní části pohraničí. Jeho bratr Robert byl biskupem Durhamským a druhý bratr Vilém správcem hradu Roxburgh. Měl sedm dětí a jeho dvě nejstarší děti uzavřely sňatek s potomky Richarda Beauchampa, hraběte z Warwicku. Bylo ale zřejmé, že vliv rodiny Neville začíná postupně slábnout. Král Jindřich VI. se ujal jako dospělý vlády a začal podporovat své blízké příbuzné a Richard byl s ním příbuzensky spojen jen velmi vzdáleně.

Rodina Percyů vlastnila půdu v rámci velké části severu země, zatímco panství rodiny Neville se nacházelo především v Yorkshire a Durhamu. Nicméně jako strážce západní části pohraničí mohl na severu uplatňovat daleko větší vliv, než odpovídalo rozsahu jím vlastněné půdy. Roku 1448 po obnovení války se Skotskem pochodoval Jindřich Percy, hrabě z Northumberlandu se svým vojskem přes oblast západního pohraničí, které spravoval Richard, což bylo považováno za velký prohřešek proti dobrým mravům. Northumberland byl poražen a jeho syn Jindřich byl zajat. Richard se snažil odrazit útok, ale ztratil při něm asi 2000 koní a byl vyloučen z mírových jednání, což vztahy mezi oběma rody dále vyostřilo.

Neville a York[editovat | editovat zdroj]

Richard se, i na základě sporů mezi jeho rodinou a královými oblíbenci, později spojil s Richardem z Yorku, který ho roku 1455 jmenoval kancléřem. Když se král Jindřich uzdravil a pokoušel se dobýt zpět svou nezávislost, zavrhl Richarda z Yorku jako svého protektora. Salisbury podpořil Richarda z Yorku v první bitvě u St Albans. Po bitvě u Blore Heath, kde byl jako velitel velice úspěšný, odejel do Calais. Byl popraven den po porážce v bitvě u Wakefieldu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Richard Neville, 5th Earl of Salisbury na anglické Wikipedii.