Richard Feder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Richard Feder
Richard-Feder-deska.jpg
Pamětní deska Richarda Federa u vstupu na Židovský hřbitov v Brně
Rodné jméno David ben Ješajahu
Narození 26. srpna 1875 (25. avu 5635)

Václavice

Úmrtí 18. listopadu 1970 (19. chešvanu 5731) (ve věku 95 let)

Brno

Povolání rabín
Etnický původ Aškenázové
Stát Československo
Hlavní působiště Kolín, Brno
Ocenění Za zásluhy o výstavbu, Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Manželka Hilda
Děti Viktor, Evžen, Rut
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny

Richard Feder (1875, Václavice1970, Brno) byl český rabín a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 26. srpna 1875 v početné židovské rodině ve Václavicích u Benešova. Jeho výjimečné nadání se projevilo již v obecné škole, a tak byl z vesnické trojtřídky poslán do školy do Benešova. Po maturitě na akademickém gymnáziu v Praze pokračoval na Filozofické fakultě ve Vídni kde získal doktorát filozofie a souběžně na židovské teologické fakultě. Po sedmiletém studiu ve Vídni nastoupil 19. září 1903 na své první rabínské místo v Kojetíně.

Později sloužil v Lounech a Roudnici nad Labem, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě vykonávání svých rabínských povinností, vyučoval německý jazyk a německou obchodní korespondenci na obchodní akademii od roku 1917 až do roku 1938, kdy odešel do důchodu. Své rozsáhlé vědomosti uplatňoval dr. Richard Feder nejen v židovské obci a obchodní škole. Jako jednatel Okresního osvětového sboru v Kolíně ovlivňoval po dlouhá léta kulturní život města. Sám často přednášel různorodému publiku o dějinách náboženství, o Janu Husovi, o buddhismu i o české literatuře.

Ve věku šedesáti šesti let byl 13. června 1942 zařazen s celou rodinou do transportu „Aad – Kolin“ do Terezína. I zde dostál svému postavení rabína a v omezených a krutých podmínkách pomáhal svou moudrostí svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a dle možnosti udržoval mezi souvěrci náboženský život. Válku přežil ze své široké rodiny sám. Jeho žena Hilda zahynula v Terezíně, synové Viktor a Evžen a dcera Rut i s rodinami zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi. Vrátil se do Kolína, kde pracoval až do zvolení oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí v roce 1953. Shodou okolností právě v roce 1953 oslavil 50 let své rabínské činnosti.

Do nového úřadu v Brně byl uveden 19. dubna 1953, také s nově nastoupivším vrchním kantorem Alexandrem Neufeldem, který jej na prahu synagogy přivítal se svitkem Tóry v rukou. Po dalších 17 let pak působil v Brně, navštěvoval moravské židovské obce a synagogální sbory, přednášel, učil a psal. V roce 1961 byl ustaven jako zemský rabín, Brno však neopustil. Při příležitosti 90. narozenin mu bylo v roce 1965 uděleno státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.

Richard Feder zemřel 18. listopadu roku 1970 ve věku 95 let a je pohřben na Židovském hřbitově v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mezi jeho nejznámější knihy patří:

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 mu byl prezidentem České republiky Václavem Havlem propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2003, při příležitosti oslav 50. výročí jeho příchodu do Brna, mu byla odhalena pamětní deska na Židovském hřbitově v Brně a následně byl jmenován čestným občanem města Brna.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu