Reálné opce

Reálné opce (někdy Metoda reálných opcí) je jednou z nejnovějších, komplexních a aktivních metod oceňování investic a společností, jedná se o oceňování za rizika (stochastický proces) a flexibility (možnost manažerských zásahů v době trvání projektu nebo firmy). Liší se od pasivních metod u nichž se aktivní zásahy neuvažují. Aktívními zásahy může být rozšíření výroby, zúžení výroby, dočasné přerušení výroby, zastavení výroby apod.

Charakteristika metody

Předmětem oceňování jsou reálná aktiva, například podnik nebo projekt. U metody reálných opcí se využívá aparát a metoda oceňování finančních opcí. Z hlediska metody výpočtu se rozlišuje:

• analytický přístup (např. Black-Scholesův model, bond opce, Vašíčkův model),
• diskrétní aproximace (např. binomický model, trinomický model, multinomický model),
• simulace Monte-Carlo.

Z hlediska koncepce výpočtu lze aplikovat: arbitrážní model, martingale přístup, replikační strategii, hedgingovou strategii.

Z pohledu podnikohospodářské praxe je přínosem, že jsou zvažovány aktivní zásahy, které mají hodnotu:

celková hodnota = pasivní hodnota + aktivní hodnota (opční hodnota).

Metoda reálných opcí s pozitivní aktivní hodnotou je využitelná především v prostředí s vysokou volatilitou a velkou flexibilitou. Tedy rozšiřuje se soubor efektivních investic, neboť investice, které jsou nevýhodné při pasivní strategii mohou být výhodné při aktivní strategii.

Reference

Portály: Ekonomie