Rezistivita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rezistivita (též měrný elektrický odpor nebo také specifický elektrický odpor) je fyzikální veličina charakterizující lokální (diferenciální) vodivostní či odporové vlastnosti látek vedoucích elektrický proud.

Rezistivita je materiálová konstanta.

Rezistivita je převrácená hodnota konduktivity (měrné vodivosti). Čím větší je rezistivita, tím menší je lokální vodivost dané látky a tím větší je lokální elektrický odpor.

Rezistivita látek závisí na teplotě. U kovových vodičů s teplotou roste, u polovodičů klesá.

Definice, značení a jednotky

Rezistivita je číselně rovna velikosti elektrického odporu homogenního vodiče s jednotkovým obsahem kolmého průřezu na jednotku délky.

ρ (doporučena normou[1]) nebo ζ
ohm metr, značka Ω·m
  • Technická jednotka: ohm milimetr čtvereční / metr, Ω·(mm)2·m−1, uváděná jako mikroohmmetr, μΩ·m
1 Ω·(mm)2·m−1 = 10−6 Ω·m2·m−1 = 10−6 Ω·m = 1 μΩ·m

Základní vztahy

Měrný odpor homogenního vodiče stálého průřezu lze určit ze vztahu

,

kde R je odpor vodiče, S je obsah kolmého průřezu a l je délka vodiče.

Vztah ke konduktivitě

,

kde σ je konduktivita.

Z něj plyne diferenciální definiční vztah (pro izotropní látky):

kde j je hustota elektrického proudu, E intenzita elektrického pole.

Závislost na teplotě

Podrobnější informace naleznete v článku Teplota#Vodivostní charakteristiky.

Kovy

Závislost rezistivity na teplotě lze v technicky běžném rozsahu teplot přibližně vyjádřit lineární závislostí:

,

kde ρ0 je počáteční rezistivita, Δt je rozdíl teplot a α je teplotní součinitel elektrického odporu.

U některých látek při poklesu teploty do blízkosti absolutní nuly rezistivita prudce klesá k nulové hodnotě, nastává supravodivost.

Polovodiče

Rezistivita polovodičů klesá s teplotou přibližně podle exponenciální závislosti:

.

Použití

Měrný odpor lze použít pro výpočet odporu R vodiče z látky o rezistivitě ρ, délky l a obsahu průřezu S

Příklady hodnot

Hodnoty rezistivity (při teplotě 20 °C). Údaje v různých tabulkách se mohou mírně lišit - záleží na konkrétním zpracování měřeného vzorku materiálu.

látka ρ [10−6 Ω·m]
stříbro 0,0152
měď 0,0169
zlato 0,0220
hliník 0,0267
wolfram 0,0536
zinek 0,0591
železo 0,0996
platina 0,106
olovo 0,206
nikelin 0,42
konstantan 0,490
rtuť 0,959
kanthal 1,4
uhlík 60
10% roztok NaCl 8,3×104
křemík 2,5×109
voda 2,27×1011

Reference

  1. ČSN EN 80000:2008 (Veličiny a jednotky - Část 6: Elektromagnetismus), Český normalizační institut, Praha 2008

Literatura

Související články