Restorativní justice
Restorativní justice je koncept trestního soudnictví, který se zaměřuje spíše na obnovení (anglicky restoration) poměrů než na represi. V tomto konceptu ustupuje zájem na potrestání pachatele do pozadí, naopak je upřednostňováno aktivní zapojení obětí trestných činů do řízení, jsou zdůrazňovány jejich práva a pachatelům se usnadňuje rozhodnutí převzít odpovědnost za své činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu. Jde o odchylný koncept od klasického konceptu trestající (retributivní) justice.
Je zde proto využívána hlavně probace a mediace.
V samotném trestním řízení je pak umožněno trestní stíhání podmíněně na určitou zkušební dobu zastavit, pokud se obviněný přizná a nahradí způsobenou škodu,[1] anebo je především zastavit úplně, pokud obviněný s poškozeným uzavře tzv. narovnání.[2] Obětem je možno za určitých podmínek i ze strany státu finančně přispět.[3] A v oblasti trestů lze za projev restorativní justice vnímat trest obecně prospěšných prací.
Reference [editovat]
- ↑ § 307 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)
- ↑ § 309 tr. ř.
- ↑ Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů
