Reproduktorová ozvučnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ozvučnice typu band-pass

Reproduktorová ozvučnice je ozvučnice, která zlepšuje, popřípadě vůbec umožňuje správnou funkci reproduktorů. U reproduktorů pro nízké kmitočty odstraňuje tzv. akustický zkrat (zabraňuje vyrovnávání tlaku mezi přední a zadní stěnou membrány), upravuje směrový diagram samotného reproduktoru a slouží pro vlastní upevnění reproduktorů. Ozvučnice také obvykle obsahuje další součásti, nutné pro správnou funkci reproduktorové soustavy, jako jsou reproduktorové výhybky resp. pásmové propusti, připojovací kabeláž, připojovací svorky, konektory či jiný elektromateriál, u aktivních soustav rovněž zesilovač a další obvody. Viz : typy ozvučnic

Typy ozvučnic[editovat | editovat zdroj]

Bassreflexová ozvučnice
  • Desková
  • Skříňová otevřená
  • Skříňová uzavřená (z angl. closed box)
  • S akustickými obvody
    • Bassreflexová
    • Izobarická
    • Band-pass
    • Passive radiator
    • Transmission line
    • Horn

Vnitřní tlumení zvuku[editovat | editovat zdroj]

Uzavřená ozvučnice

Vnitřek ozvučnice bývá vystlaný vhodným tlumícím materiálem (např. vata, vatelín, buničina, vlna, papírová drť apod.). Faktická velikost ozvučnice v praxi závisí zejména na parametrech použitého basového nebo středobasového reproduktoru.

Výroba ozvučnic[editovat | editovat zdroj]

Amatérská výroba[editovat | editovat zdroj]

Při amatérské domácí výrobě bývá nejčastěji vyrobena z dřevěných desek respektive z dostatečně silné dřevotřísky nebo MDF. Dřevěné stěny bývají k sobě navzájem těsně přilepené, přišroubované a řádně zatmelené.

Průmyslová výroba[editovat | editovat zdroj]

Při průmyslové tovární výrobě bývají při výrobě ozvučnic používány kromě dřeva i plasty či kovy. Stěny klasické dřevěné reprosoustavy mívají obvykle tloušťku od 18 až do 30 milimetrů.

Krycí materiál[editovat | editovat zdroj]

Ozvučnice s pasivním zářičem

Reprobedny by měly mít (z estetických i akustických důvodů) vhodnou vnější úpravu.

  • Koberec – lepí se na povrch ozvučnice velmi silným lepidlem, s výhodou je možno použít samolepící koberec speciálně vyráběný pouze pro reprosoustavy.
  • Ipa – materiál je velmi podobný koberci, ale nemá tvrdou spodní vrstvu
  • Dýha
  • Tapeta
  • Barevný nátěr či lak
  • Plast vyztužený ocelí (nebo jiným vhodným kovem)

Tlumící materiál[editovat | editovat zdroj]

V praxi zvuk tlumí všechny porézní materiály (např. pěnový polystyren, pěnový polyuretan, skelné vlákno, všechny běžné textilie, porézní papír a také tělesné schránky všech živých organismů včetně každého člověka).

Do ozvučnic se tlumící materiál obvykle lepí do jejich vnitřku, někdy je s ním zaplněn celý vnitřní objem skříně reprobedny. Jedná se o velmi často materiály, které se také běžně používají jako obklady stěn v nahrávacích studiích nebo ve zkušebních prostorách amatérských muzikantů (třeba garáže amatérských bubeníků apod.).

Tlumicí materiál ve všech případech slouží jednak k přímému pohlcování vyzářeného zvuku nebo k odrážení zvukových vln do různých směrů (k difuzi a rozptylu zvukových vln).

Jedná se také (pokud možno) o úplné zamezení jakéhokoliv výstupu tohoto zadního zvuku ven z ozvučnice, důležité je to zejména u basových tónů nízkých kmitočtů, které vznikají zadním vyzařováním basového reproduktoru. Zvuk je v ozvučnici (nebo i v jiném zatlumeném prostoru) tlumícím materiálem přímo pohlcován, nepohlcený zvuk se odráží zpět. Ve vnitřku reprobedny to obvykle způsobuje nepříjemné basové dunění nebo i nežádoucí hučení basových reproduktorů způsobené superpozicí různých zvukových vln. Z tohoto důvodu také reprobedny s uzavřenou ozvučnicí mívají (středo)basový reproduktor uvnitř ozvučnice akusticky oddělený od všech ostatních reproduktorů pomocí vnitřní zvukotěsné přepážky. Tlumící materiál v ozvučnici s menším basovým reproduktorem někdy nemusí mít vůbec žádný slyšitelný efekt, ba dokonce může (dosti paradoxně a samozřejmě, že zcela nevhodně) basové tóny výrazně minimalizovat. Je proto vždy velmi vhodné poradit se s výrobcem basového reproduktoru, zdali se použití tlumícího materiálu v praxi vůbec osvědčí.

Používané materiály:

Výhybky a počet akustických pásem[editovat | editovat zdroj]

Ozvučnice mohou být v provedení:

  • Jednopásmovém – obsahuje pouze jeden reproduktor a žádnou výhybku, nebo jednu skupinu reproduktorů, zpracovávajících stejný signál
  • Dvoupásmovém – obsahuje zpravidla jeden středobasový reproduktor a jeden výškový reproduktor doplněný o jednu výhybku (tzv. crossover)
  • Třípásmovém – obsahuje jeden basový reproduktor, jeden středový reproduktor a jeden výškový reproduktor
  • Vícepásmovém – obsahuje více jak tři různé reproduktory

Výhybky jsou vlastně pásmové propusti ve výkonovém provedení, obvykle je celkový počet výhybek roven počtu pásem sníženému o jedničku. Pásmové propusti obvykle obsahují vzduchové cívky (tlumivky), velké kondenzátory, případně též výkonové odpory.