Reinhard Heydrich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Reinhard Heydrich
Zastupující říšský protektor
Ve funkci:
de facto 27. září (de iure 28. září) 1941 – 4. června 1942
JmenujícíAdolfem Hitlerem
PředchůdceKonstantin von Neurath (protektor do 24. srpna 1943)
NástupceKurt Daluege (zastupující protektor)
Ředitel Reichssicherheitshauptamtu
Ve funkci:
27. září 1939 – 4. června 1942
JmenujícíHeinrichem Himmlerem
Předchůdce(úřad vytvořen)
NástupceErnst Kaltenbrunner
Ředitel Interpolu
Ve funkci:
24. srpna 1940 – 4. června 1942
PředchůdceOtto Steinhäusl
NástupceArthur Nebe
Stranická příslušnost
ČlenstvíNSDAP
Vojenská služba
Služba Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše (do roku 1942)
Složka Reichswehr (do roku 1933)
SS (do roku 1942)
Ordnungspolizei (do roku 1942)
HodnostSS-Obergruppenführer und General der Polizei
VyznamenáníŽelezný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Zlatý stranický odznak

Rodné jménoReinhard Tristan Eugen Heydrich
Narození7. březen 1904
Halle an der Saale, Německé císařství
Úmrtí4. červen 1942 (38 let)¹
Protektorát Čechy a Morava Praha-Libeň, Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtístřelná rána a sepse
Místo pohřbeníInvalidenfriedhof
ChoťLina Heydrich
RodičeRichard Bruno Heydrich a Elisabeth Krantzová
DětiHeider Heydrich
PříbuzníMaria Heydrich a Heinz Heydrich (sourozenci)
Alma materTechnická univerzita Mnichov
Hans-Dietrich-Genscher-Gymnasium
Profesepolitik, voják, šermíř, pilot, voják a Gestapo employee
OceněníŘád krve (1923)
medaile Na památku 13. března 1938 (1938)
Sudetská pamětní medaile (1938)
West Wall Medal
Reichsführer-SS
… více na Wikidatech
CommonsReinhard Heydrich
¹výsledek Operace Anthropoid
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 19401942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Podílel se na perzekuci Židů a posléze se stal jedním z hlavních organizátorů holocaustu. Předsedal konferenci ve Wannsee, která uvedla do praxe tzv. Konečné řešení židovské otázky. Jako zastupující říšský protektor využíval politiku cukru a biče – sociální výhody dělníkům pracujícím pro potřeby Třetí Říše a zároveň brutální perzekuci vůči neloajálním a nepřátelům[1]. Českoslovenští výsadkáři vyslaní z Anglie v rámci operace Anthropoid na něj provedli 27. května 1942 atentát, na jehož následky po osmi dnech zemřel. V odplatě za jeho smrt zavedli nacisté krutá opatření známá jako druhá heydrichiáda a povraždili několik tisíc obyvatel Protektorátu. Na jeho „počest“ byla nazvána operace Reinhard, která prakticky vyhladila židovské obyvatelstvo Polska.

Rodina, mládí

Reinhard Tristan Eugen Heydrich se narodil v Halle nad Sálou nedaleko Lipska. Pocházel z dobře situované měšťanské rodiny. Jeho otec byl hudební skladatel, operní pěvec a posléze ředitel hallské konzervatoře Richard Bruno Heydrich, který svých úspěchů na poli hudebním dosáhl především díky své píli a odhodlání. Jeho matka se jmenovala Elisabeth Anna Maria Amalia Heydrichová rozená Krantzová. Jména Reinhard a Tristan obdržel na počest hrdinů oper Amen (dílo Richarda Heydricha) a Tristan a Izolda (dílo Richarda Wagnera). Jméno Eugen pak měl po svém dědečkovi z matčiny strany – její otec Eugen Krantz zastával post ředitele Drážďanské královské konzervatoře.

Po skončení první světové války se jako 14letý mladík stal členem Freikorpsu, v jejichž řadách působil přibližně rok. Jeho účast v bojích proti bolševické revoluci v Německu však byla formální a to především kvůli věku a nulovým bojovým zkušenostem.

V námořnictvu

Po studiích na gymnáziu se dal k námořnictvu. Roku 1922 nastoupil na důstojnickou školu v Kielu. Sloužil na křižníku německého námořnictva Berlin. Roku 1931 byl po předchozí milostné aféře (byl jednou dívkou obviněn z nečestného jednání a z toho, že ji přivedl do jiného stavu) z námořnictva propuštěn.

Kariéra u SS

Reinhard Heydrich (1934)

Roku 1931 se zasnoubil s Linou von Ostenovou a ta ho přivedla k NSDAP a SS. V roce 1932 založil Bezpečnostní službu – Sicherheitsdienst (SD). Roku 1934 se zúčastnil „noci dlouhých nožů“ jako padělatel důkazů proti Ernstu Röhmovi. V roce 1939 byl pod jeho vedením vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA).

Soukromý život

Dne 26. prosince 1931 se oženil se šlechtičnou Linou von Osten a měl s ní čtyři děti:

  • Klaus Heydrich (17. 6. 1933 – 24. 10. 1943)
  • Heider Heydrich (* 23. 12. 1934)
  • Silke Heydrich (* 9. 4. 1939)
  • Marte Heydrich (* 23. 7. 1942)

Ve volném čase se zabýval hrou na housle a šermem, v šermu byl několikanásobný přeborník SS, ovládal plynně několik světových jazyků.

Za války

V letech 19391941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe, podnikl dokonce několik bojových letů, nicméně poté, co byl sestřelen nad nepřátelským územím a několik dnů nezvěstný, mu Hitler další bojové lety zakázal.

Holokaust

Vila ve Wannsee, kde bylo za předsednictví SS-Oberguppenführera R. Heydricha dohodnuto vyvraždění miliónů nevinných lidí

V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo dohodnuto usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyhlazovacích táborech smrti (např. Majdanek, Treblinka, Osvětim, Chelmno atd.).

Zastupující říšský protektor

Heydrich a Emil Hácha si prohlížejí české korunovační klenoty

Dne 27. září 1941 přiletěl do Prahy a den nato se oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Stal se též ředitelem protektorátní policie a usadil se na zámku v Panenských Břežanech asi 20 kilometrů severně od Prahy.

Heydrich prosazoval konečné řešení české otázky. 2. října 1941 prohlásil ve větším kruhu posluchačů, že „Čech v tomhle prostoru už nemá koneckonců co pohledávat“ a on se nebude pokoušet „předělávat tuhle svoloč českou podle staré metody na Němce“.[2]

Smrt

Související informace naleznete také v článcích Atentát na Heydricha a Operace Anthropoid.

Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan do kanceláře jeho úřadu na Pražský hrad na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci v nemocnici Na Bulovce se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel (v té době nebyla k dispozici antibiotika) – smrt nastala následkem poškození životně důležitých parenchymatózních orgánů bakteriemi, případně jejich jedy. Ty byly do těla zavlečeny střelným poraněním výbušninou a usídlily se zejména v hrudní dutině, v bránici a krajině sleziny a tam se pomnožily. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně, dnes je již jeho hrob znám.[3]

Soubor:Heydrichmarke.jpg
Poštovní známka s vyobrazením Heydrichovy posmrtné masky

Německé represálie na území Protektorátu Čechy a Morava, jež následovaly po atentátu a zejména po jeho smrti, neznaly míru (toto období se označuje jako heydrichiáda). Lidé byli stříleni bez soudu a vyvraždění obcí Lidice a Ležáky bylo jen jednou z epizod tehdejšího německého útlaku. Celkem bylo v bezprostřední odvetě za jeho smrt zabito minimálně 1585 lidí, což je údaj stanných soudů, celkový počet obětí bude nicméně podstatně vyšší.

Atentát na Heydricha byl považován za nejvýznamnější odbojový čin v okupované Evropě a měl takový ohlas, že Británie a Francie odvolaly své podpisy pod Mnichovským diktátem, který v roce 1938 připravil Československo o více jak třetinu jeho území. V celé historii druhé světové války šlo o zcela ojedinělý případ, kdy se úspěšně podařilo násilně zlikvidovat některého z vysokých nacistických pohlavárů, v tomto ohledu šlo o zcela unikátní akci. Kruté řádění nacistů, které mělo být odvetou za Heydrichovu smrt, pak v mnohém usnadnilo uznání pozdějšího odsunu německého obyvatelstva ze strany západních spojenců.

Ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydricha nahradil Kurt Daluege.

Lidé v jeho okolí

Heydrich a Heinrich Himmler (březen 1938)

V kultuře

John Carradine jako Reinhard Heydrich ve filmu Hitler's Madman (1943)

Vyznamenání

údaje použity z: polská Wikipedie-Reinhard Hendrich/Odznaczenia a ruská Wikipedie-Гейдрих, Рейнхард

Odkazy

Reference

  1. Odbojáře posílal na smrt, dělníky na rekreaci. Vzestup a pád Reinharda Heydricha - Info.cz. Info.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-15]. 
  2. "Germanizovat a vysídlit". Detlef Brandes. 18. června 2015.
  3. Češi našli Heydrichův hrob. iDNES.cz [online]. 2006-09-27 [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. 
  4. Valka.cz, Frontová letecká spona
  5. Valka.cz, Pamětní vyznamenání 9.listopadu 1923 (Řád krve)
  6. Valka.cz, Německý řád
  7. Valka.cz, Medaile na památku návratu Memelu
  8. Valka.cz, Medaile Atlantického valu
  9. Valka.cz, Služební vyznamenání NSDAP

Literatura

  • BERWID-BUQUOY:, Jan. Das Attentat auf den Stellvertertenden Reichsprotektor von Böhmen und Mähren, Reinhard Heydrich. Offene Fragen in den Publikationen tschechischer Autoren. Mnichov: Verlag Bohemia, 1981. 
  • BURIAN, Michal, a kol. Atentát. Operace ANTHROPOID 1941-1942. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2002. 
  • BUTLER, Rupert. Gestapo. Praha: [s.n.], 2006. ISBN 80-7352-077-X. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. Praha: Gallery, 2011. 336 s. ISBN 978-80-86990-97-2. 
  • DEDERICHS, Mario R. Heydrich. Das Gesicht des Bösen. Mnichov: [s.n.], 2005. ISBN 3-492-04543-X. 
  • DESCHNER, Günther. Reinhard Heydrich: architekt totální moci. Praha: Rybka, 2002. ISBN 80-86182-62-2. 
  • GERWARTH, Robert. Reinhard Heydrich, Hitlerův kat. Praha, Litomyšl: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-252-5. 
  • HEYDRICHOVÁ, Lina. Verheiratet mit einem Kriegsverbrecher. Pfaffenhofen: [s.n.], 1976. ISBN 3-7787-1025-7. 
  • KÁRNÝ, Miroslav, a kol. (eds.). Protektorátní politika Reinharda Heydricha. Praha: TEPS, 1991. 301 s. ISBN 80-7065-064-8. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 455. 

Související články

Externí odkazy