Rehek zahradní
Rehek zahradní | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | lejskovití (Muscicapidae) |
Rod | rehek (Phoenicurus) |
Binomické jméno | |
Phoenicurus phoenicurus (Linné, 1758) | |
Areál rozšíření | |
Poddruhy | |
P. p. phoenicurus | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) je malý stěhovaný pták z řádu pěvců.
Vzhled
Sameček má na jaře jasně bílé čelo, boky hlavy a hrdlo černé, horní stranu těla břidlicově namodrale šedou a spodní stranu rezavou. Na podzim působí nevýrazně, protože původní kresba je narušena rezavými lemy per, které se přes zimu otřou a tak opeření získá jasné barvy. Samička je hnědavá, na spodní straně rezavá, podobná samičce rehka domácího ale světlejší. Mladí ptáci jsou hnědaví a výrazně kropenatí. Ve všech šatech má rezavě červený kostřec a ocasní pera kromě černohněděho středního páru.
- Délka těla: 14 cm (asi jako vrabec)
- Rozpětí křídel 20–24 cm
- Hmotnost: 12–19 g
Výskyt a stanoviště
Do střední Evropy přilétá v první polovině dubna, na zimoviště v Subsaharské Africe odlétá v září až v první polovině října. Vyskytuje se ve světlých listnatých a smíšených lesích, zahradách a parcích, většinou v nížinách.
Potrava
Za potravu mu slouží hmyz, který loví za letu nebo ho sbírá z listů. Nevyhýbá se ani žahavému hmyzu. Před konzumací jej klepáním o tvrdý povrch zbaví křídel, nohou a žihadel. Živí se také pavouky a na podzim bobulemi.
Rozmnožování
Rehek zahradní hnízdí dvakrát do roka v dutinách všech druhů stromů, dále v budkách (výška 20 cm, rozměr dna 14x14 cm, Ø svislého oválného vletového otvoru 30x45 mm). Budka by se měla vyvěsit až na konci dubna a na zimu znovu odebrat, aby ji neobsadily silnější sýkory koňadry. Ty si budku tradičně vyvěšovanou na podzim vyhlédnou během zimy a zaberou ji ještě před návratem rehků ze zimovišť. Výrazně slabší rehek pokoušející se budku obsadit bývá nezřídka usmrcen. Hnízdo může být také za střešním trámem nebo ve výklenku zdi. Skládá se z kořínků, mechu a suché trávy. Začátek prvního hnízdění je v květnu, druhého koncem června. Samička snáší 5–7 jednobarevných modrozelených vajíček o velikosti 18 × 13 mm, na kterých sedí 13–14 dní. Po vylíhnutí rodiče mláďata krmí drobným hmyzem, popř. jeho larvami. Mláďata hnízdo opouštějí po 12 až 14 dnech. Pak jsou přikrmována dalších 14 dní. Rehci zahradní bývají častými hostiteli kukaček.
Ocenění
- Česká společnost ornitologická – Pták roku 1993
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
Literatura
- Jürgen Nikolai - Detlef Singer. Ptáci. Praha, 2005. 202 S.
- Šťastný, K.; Drchal, K. Naši pěvci. Praha: SZN, 1984. 174 S.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu rehek zahradní na Wikimedia Commons
- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8871/
- http://www.naturfoto.cz/rehek-zahradni-fotografie-1297.html
- http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2223
- http://www.ifauna.cz/archiv/rocnik/15/cislo/22/clanek/3104/rehek-zahradni-phoenicurus-phoenicurus/?r=okrasne-ptactvo
- http://www.jynx-t.net/ptaci/rehek-zahradni-68260-16646144-0.html
- http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=81